Prázdninový rozhovor s děkanem

vydáno: 18. srpna 2025 v 7:00 | aktualizováno: 18. srpna 2025 v 17:26

Pan děkan Marek Skála si během letních dní našel čas na zodpovězení několika otázek coby ohlédnutí za prvními měsíci v jeho funkci. Některé dotazy jsme sesbírali i skrze dotazník ZEPTEJTE SE DĚKANA, který jsme sdíleli na sociálních sítích. Výkon fakulty však ani v létě nestagnuje, tudíž jsme otázky panu děkanovi poslali a on na ně odpověděl korespondenčně. Ptá se (nejen) Ondřej Michal.

Ondřej Michal: Krásný dobrý den, pane děkane, děkuji za iniciaci tohoto rozhovoru a za Váš čas, který věnujete odpovědím.
Marek Skála: Dobrý den, rádo se stalo. Využil jsem této možnosti s radostí, neboť léto nabízí prostor pro bilancování díky zpomalení, jež k němu neodmyslitelně patří.

První otázka se nabízí, jak hodnotíte první půlrok v pozici děkana? Co se za první půlrok podařilo, co se ještě nestihlo podařit a co se nezvládlo podařit?
Mám radost z toho, že se podařilo stabilizovat situaci po dramatickém závěru roku. Každodenní agenda fakulty nyní funguje standardně – uskutečnily se státní zkoušky, proběhly promoce, zasedala vědecká rada, proběhlo hodnocení mezinárodního evaluačního panelu, máme nově jmenované vedoucí kateder, probíhá přijímání studentů a doktorandů, probíhají přípravy Libereckého ekonomického fóra a fakulta má schválený rozpočet. Bylo také možné vyplatit odměny. Proděkanky se velmi rychle zorientovaly ve svých agendách a jsou mi významnou pomocí. Dobře se mi spolupracuje s vedoucími kateder, se senátem i s kolegy z děkanátu. Mrzí mě však chování několika kolegů, jejichž útoky překračují hranice toho, co by mělo patřit na akademickou půdu, a trápí mě, zda jsem v některých situacích neselhal a neměl zasáhnout.

Je něco, co Vás třeba při řízení fakulty překvapilo?
Překvapilo mě, jak různorodá je fakulta. Jsou tu kolegové, kteří jsou srdcaři – nerozlišují mezi pracovním a volným časem a někdy mám obavy, aby mi nevyhořeli. Těch si velice vážím. Jsou tu ale také kolegové, kteří mají postoj, že si budou moci dělat, co chtějí, a že jim přeci nikdo nemá právo nic určovat. I v tvůrčím prostředí však platí určitá pravidla, která je potřeba respektovat.

Jak šlo sestavování rozpočtu? Donesla se k Vám nějaká pozitivní nebo negativní zpětná vazba?
Z mého pohledu proběhlo sestavování hladce. Vedoucí kateder patrně uvítali, že jsme vykročili směrem k větší finanční autonomii kateder a že mohou o části prostředků rozhodovat samostatně, i když to byl zatím jen nesmělý krok. Získal jsem také hodnotnou zpětnou vazbu k hodnocení výkonů kateder pro rozdělování příštího rozpočtu – například že je třeba jinými vahami hodnotit roli výuky a tvůrčí činnosti u oborových kateder než u katedry cizích jazyků, nebo že je nutné specificky posuzovat výkon katedry informatiky a tvorbu výnosů z jejich studijních programů. Utvrdil jsem se v tom, že rozpočet, v němž katedrám přidělím prostředky na mzdy, může vést k méně odpovědnému hospodaření a může způsobit i efekt černého pasažéra – což jsem jako mikroekonom tušil. Proto během podzimu s vedoucími kateder nalezneme shodu ohledně kritérií hodnocení výkonů kateder. A výnosy budeme příští rok rozdělovat zcela na základě výkonů.

Jak se Vám daří zvládat svou katedrovou funkci tajemníka a pedagoga, fakultní funkci děkana a rektorátní funkci v kanceláři prorektora RSV?
Vyžaduje to disciplínu a více hodin práce, než odpovídá běžnému pracovnímu dni. Tradičně je úvazek děkana na naší fakultě nastaven na 50 % pracovního úvazku, což by vyžadovalo nasazení téměř superhrdiny. Ve skutečnosti jde o mnohem více hodin. Závazky vůči ostatním se snažím plnit svědomitě a nepovažuji to za nijak závratný výkon. Je zcela běžné, že kolegové v akademickém prostředí učí na několika univerzitách a zároveň podnikají. Takže není důvod si stěžovat.

V našem posledním rozhovoru jste zmínil delegování aktivit na zmocněnce. Kolik v současné chvíli máme zmocněnců, kdo jimi jsou a plánuje se jmenování dalších?
Nikoho. Vysvětlím to: kolegyně Martina Černíková mi nabídla pomoc s agendou spolupráce s praxí a jsem jí za to vděčný. Označení zmocněnce však kategoricky odmítla. Výrazně vedení pomáhá také doktorka Tereza Semerádová svou expertízou, a i jí jsem upřímně vděčný. Její pozice ale není nijak institucionalizovaná. Žádná další agenda, která by si vyžadovala jmenování zmocněnce, není na obzoru. Děkanát je velký a děkan i vedení fakulty musí práci zvládat.

V rozhovoru jste také zmínil, že do pozic koordinátorů chcete zapojit mladší kolegy z fakulty. Kolik tedy máme koordinátorů, kdo jimi jsou a plánuje se jmenování dalších?
Oficiálně? Nikoho (s úsměvem). Kolegyně Natálie Pelloneová se skvěle ujala organizace soutěže pro studenty SVOČ. Nahodile pomohli s programem konference LEF doktorka Tereza Michalová, doktorka Jitka Burešová a doktorand Kryštof Tichý, a to s moderací vystupujících. Chci se více zaměřit na to, abych se věnoval mladé generaci kolegů na fakultě – jsou důležití a jednou budou fakultu spravovat. Věřím, že k sobě cestu najdeme.

Jak jste pokročil v uklidňování situace na EF TUL? Jak se Vám daří snižování napětí mezi katedrami a stmelování akademických pracovníků?
Myslím, že dobře. Mám nekonfliktní povahu, chovám se nestranně a slušně. Až jsem ale přehlédl, že je nutné chránit kolegy před jednáním, vyjadřováním a despektem, které na akademickou půdu vůbec nepatří. Po půl roce je však nutné se posunout dál a věnovat se práci na katedrách a fakultě ve vzájemném respektu. V tomto směru chci svou roli děkana změnit.

Na shromáždění akademické obce v minulém roce, které se účastnil i pan rektor, bylo naznačeno, že jediné pole řízení, kde vedení emeritního děkana Kocourka naznačovala stagnaci, byla vědecká činnost. Vaším plánem na zlepšení vědecké činnosti je sestavení odborných týmu v čele s excelentními vědci. Už se rýsuje nějaký náznak zlepšení?
Nemám vůbec pocit, že by předchozí vedení selhávalo v podpoře tvůrčí činnosti nebo bylo málo akční. Naopak! Získávat projekty v základním výzkumu je těžká disciplína. Nová projektová manažerka Eva Vychodilová vykazuje vysokou míru iniciativy, systematicky monitoruje vyhlašované výzvy a poskytuje významnou podporu při přípravě a podávání projektových žádostí. Spolu s paní proděkankou Pavlou Bednářovou pak oslovujeme potenciální řešitele, kteří si vytvářejí vlastní týmy. Mezi akční kolegy patří například docent Peter Madzík, doktorka Tereza Semerádová nebo docent Martin Petříček. Celkově však budeme muset lépe zaměřit naše publikační aktivity na publikování v časopisech ve vyšších kvartilech a minimalizovat slabší publikační výstupy. Na podzim proto chceme představit nový koncept interní grantové soutěže tak, aby projektové žádosti byly předloženy již během podzimu.

Někteří garanti a garantky se nechali slyšet, že ve svých pozicích nebudou pokračovat, je to pravda? A ano-li, máte za ně už náhradu?
Asi máte lepší informace než já (s úsměvem). Teď vážně – v jednom případě se chystá kolegyně k odchodu do penze, ale v mém funkčním období zůstane na fakultě na 100% úvazek. Mladí kolegové z katedry se chtějí habilitovat a věřím, že habilitační řízení zvládnou úspěšně. Nejde o žádné drama, ale o pozvolné předávání agend ve svém čase. Jsem člověk přemýšlivý, takže mám promyšlené řešení i pro případ, že by někdo z garantů nechtěl ve své pozici pokračovat. Fakulta tedy může být v klidu – máme řadu docentů, kteří nyní nejsou garanty, a také řadu mladých doktorů s potenciálem garantovat bakalářské či profesní programy.

Nedávno jsme na sociálních sítích sdíleli možnost položit otázku děkanovi EF TUL skrze online formulář a dva z nich (nejspíše od nějaké/ho akademického kolegy/ně) zní následovně:
- 'Jakým způsobem se bude řešit nedostatek učitelů na jazyky?' a na něj navazující dotaz:
- 'Jakým způsobem se bude řešit výpadek poloviny předmětů ze sekce povinně volitelné 2.-3. ročník ke splnění povinných kreditů v této sekci.'
Katedru cizích jazyků čekají velké personální výzvy. Je nutné postupně a ve správném čase vtáhnout do dění mladé kolegy a kolegyně, ideálně s kombinací jazyků angličtina a španělština nebo němčina. Nebude to úkol snadný, když nástupní plat lektora na univerzitě je polovinou platu učitele na střední či základní škole. Ale blýská se na dobré časy – jedna mladá kolegyně s aprobací angličtina a španělština od září začne s katedrou spolupracovat. V nových akreditacích budu požadovat po katedrách, aby platilo, že pokud nějaký předmět do akreditace zařadí, budou jej také muset vyučovat. Tím se, doufám, nabídka zreální a katedry přestanou dávat do akreditací předměty, které nikdy neučily a u nichž předem věděly, že pro jejich výuku nebudou mít kapacitu. Systém nabídky předmětů bychom měli držet v duchu simple clever: povinné; povinně volitelné jen pro daný obor; a povinně volitelné pro kohokoliv – tedy i v univerzitní nabídce.

Nyní se přesuneme na studentskou část. Jaký máte plán na následující akademický rok? Máme se obávat nějaké změny? Můžeme se těšit na nějaké změny?
Studijní agenda je z mého pohledu nastavena velmi dobře. Žádné revoluční změny nechystáme, naším cílem je udržet její současnou kvalitu. Vše zůstává tak, jak se osvědčilo dlouholetou praxí. Jako student bych byl nadšený z osobnosti paní proděkanky Evy Šírové – je to člověk na svém místě.

V letním semestru se diskutovala organizace informačních schůzek se studenty a jejich možné přesunutí do online podoby – k čemuž nakonec nedošlo. Budete chtít tuto změnu prosadit od akademického roku 2025/26? A budete se těchto infoschůzek účastnit?
Jsem člověk otevřený novým technologiím a rád je využívám. Přemýšlím o tom, jak se lépe potkávat s mladou generací, třeba i v online prostředí. Zamýšlím se nad tím, jak informační schůzky časově zefektivnit – například je přesunout mimo výuku, třeba na páteční odpoledne nebo některý den k večeru. Přemýšlím také, zda je rozumné je organizovat po ročnících, nebo zda by nebylo vhodnější uspořádat jednu společnou pro celý studijní program. Extra setkání bych viděl pro studenty bakalářského studia, kteří si budou vybírat témata závěrečných prací. Nad novým konceptem se budou muset zamyslet proděkanky, a formu nechám na jednotlivém garantovi – nechci nikomu vnucovat online variantu. Pokud mi to pracovní povinnosti dovolí, rád se jich osobně zúčastním.

V následujícím akademickém roce se na naší fakultě otevírají hned dva nové bakalářské obory – Systémové inženýrství a logistika a European Business. Na co se budoucí studenti mohou v těchto oborech těšit a jaká je jejich přidaná hodnota?
Oba studijní programy jsou zajímavé a specifické. Systémové inženýrství a logistika z mého pohledu nabízí atraktivní vzdělání v oboru, který bude v budoucnu sehrávat významnou roli – zejména s tím, jak se náš život stále více přesouvá do digitálního prostředí. Jako příklad lze uvést firmu Rohlík, kterou vnímám spíše jako technologickou společnost s geniálně propracovaným logistickým systémem než jen jako prodejce potravin. Program je realizován ve spolupráci se Fakultou strojní TUL. European Business je zase více zaměřen na interkulturní management a vhodně doplňuje internacionalizaci fakulty. Jedná se o bakalářský double degree program, který vznikl ve spolupráci s University of Applied Sciences Zittau/Görlitz. Domnívám se, že z hlediska nabídky studijních programů v angličtině se naše pozornost bude muset soustředit toliko na dva programy – právě na bakalářský double degree European Business a navazující double degree program International Management.

Studentští zástupci v Akademickém senátu EF TUL (konkrétně Ing. Jana Peigerová a Bc. Jan Schmutzer) se snažili zasadit o zvýšení prospěchových stipendií, které získávají studenti se studijním průměrem do 1,5 a které jsou na naší fakultě jedny z nejnižších na naší univerzitě. Jak hodláte v této záležitosti hledat řešení?
Během léta jsem se konečně mohl věnovat agendě stipendijního fondu. Výnos fondu činí přibližně 1,2 mil. Kč. Z této částky je zhruba 0,5 mil. Kč určeno na stipendia pro stávající doktorandy, přibližně 0,6 mil. Kč je plánováno na stipendia pro nově nastupující doktorandy v návaznosti na novelu zákona, která stanovuje minimální čistý měsíční příjem doktoranda na 25 000 Kč, a zhruba 0,2 mil. Kč připadá na ostatní stipendia, například ocenění za bakalářské a diplomové práce, zahraniční stipendia, podporu reprezentace fakulty a univerzity či výpomoc při akcích fakulty. V souhrnu lze konstatovat, že na prospěchová stipendia zbývá jen omezený objem prostředků a fakulta nedisponuje dalšími zdroji, z nichž by mohla stipendia financovat. Jediným možným řešením by bylo nepromíjet poplatky za překročení standardní doby studia a tím zvýšit výnosy stipendijního fondu, nicméně váhám, zda je to vhodný směr, kterým se vydat. Oceňuji práci senátorů a záležitost podrobně vysvětlím na zářijovém zasedání senátu.

Motivace ale není jen o prospěchovém stipendiu, a s tím se pojí i další studentský dotaz:
– 'Ve Vašem novoročním projevu jste apeloval na katedry, ať neslevují ze svých nároku na studenty ohledně znalostí, zároveň byste rád, aby se EF TUL stala 'VŠE Severu'. Dojde ruku v ruce s tím i ke zvýšení motivace studentů ze strany samotné fakulty? Například nové motivační nástroje, zvýšení prospěchových stipendií, podpora SGS pro nadané studenty navazujících programů, mimořádná stipendia či více podobných soutěží?'
Myslím, že jsem použil přirovnání „VŠE v Liberci“. Význam je stejný – nabízet v ikonickém prostředí Liberce vzdělání srovnatelné s pražskou VŠE. V předchozí odpovědi jsem naznačil neřešitelnou situaci stavu financí ve Stipendijním fondu. Studenty by mělo motivovat samo o sobě dobré vzdělání, které jim poskytujeme. A jako student bych ocenil i maličkost – že když dobře studuji, mohu si zvolit předměty a sestavit časově rozvrh s časovým náskokem.

Další ze studentských otázek je následující: Proč jste zavedl dřívější přístup k tvorbě rozvrhů pro studenty s průměrem do 1,5 uprostřed roku? Je to strašně nefér pro ostatní, když takovou změnu zavedete pár týdnů před předzápisem a zamezíte tak možnosti se změně přizpůsobit.
Vidíte, jak je to motivační! Nebyl důvod na nic čekat. Ocenili jsme dobře studující studenty a zdá se, že tím budeme motivovat i další k lepším studijním výsledkům. Paní proděkanka Šírová odvedla skvělou práci v časovém presu. Někdy stačí k motivaci ke studiu opravdu jen maličkosti.

Další změnou nedávné doby, kterou jste zavedl, je zpřísnění pravidel třetího zápisu předmětů. V e-mailu jste studentům napsal, že třetí zápis předmětů budete udělovat jen ve výjimečných a odůvodněných případech. A v této záležitosti je položen i následující dotaz: Co si máme představit pod důvodem pro udělení třetího zápisu předmětu? Jakým způsobem ho máme formulovat a čím třeba zvýšit případnou šanci na schválení?
Rada pro vnitřní hodnocení, která dohlíží na kvalitu činností fakult a univerzity, nám vytkla, že nedodržujeme Studijní a zkušební řád. Proto se „jen“ vrátíme k jeho důslednému dodržování. Postupoval jsem férově – studenty jsem předem e-mailem upozornil, že od příštího akademického roku již nebudu automaticky povolovat třetí zápis předmětu a že by tedy měli studovat zodpovědněji. Možná bude vhodnější jasně vymezit, co se nepovažuje za výjimečný a odůvodněný případ – například když si student zapíše předmět a ani se nezúčastní vypsaných termínů, nebo má opakovaně více takto podruhé nesplněných předmětů. Zkrátka nechci podporovat lajdáctví, ale citlivě posuzovat, zda se student do této situace nedostal nešťastnou souhrou okolností.

Dva podněty z eSchránky důvěry poukazují na nespravedlivý systém zápisu závěrečných prací. Mnoho studentů je nespokojeno, že se témata stále domlouvají a rezervují předem. Poukazují na značnou míru neférovosti. Plánujete s proděkankou Šírovou nějakou změnu ohledně zápisu témat závěrečných prací, případně jakou?
Myslím, že jde o mimořádnou situaci, kdy vedoucí propojuje zaměření závěrečné práce s výzkumným tématem projektu, který řeší, a vše je předem dohodnuté. V ostatních případech bych byl opravdu rád, aby měli všichni stejnou startovací pozici a aby si vedoucí mohli vybrat z uchazečů ty nejlepší. Žádné změny s paní proděkankou nechystáme.

Novelizace vysokoškolského zákona mění organizaci doktorského studia. Jednou z nejcitelnějších změn je například to, že novým doktorandům se zvýší odměna z 10 000 Kč na cca 25 000 Kč. Jak jste se se změnou vypořádal a jaký bude dopad na chod fakulty?
Ano, novela zákona staví prezenční doktorandy na úroveň juniorních výzkumníků s minimálním čistým příjmem 25 tisíc korun. Pokud má tato částka jít z prostředků děkanátu, stanovil jsem tři základní podmínky – talentovaný uchazeč, zkušený a osvědčený školitel a katedra, která poskytne doktorandovi kvalitní zázemí. Počet doktorandů, které takto můžeme podpořit, je ale vzhledem k financím ve Stipendijním fondu velmi omezený, a proto musíme pečlivě vybírat.
Navrhovatelé této úpravy šli proti běžné praxi v Česku, kdy doktorandi často zastávali na katedrách práci administrativních pracovníků nebo učili za kolegy. Jako mikroekonom vím, že je paretoefektivní chovat se tak, jak tvůrce hospodářského opatření zamýšlel. Každé jiné chování bude kontraproduktivní.

Leckde se zvýšení stipendia komunikuje jako nepříjemná záležitost a problém. Mně ale přijde fér, že interní doktorand je konečně přijatelně ohodnocen. Jaký je Váš postoj?
Naprosto souhlasím. Rozhodující bude, abychom neudělali chybu při výběru a podpořili skutečně ty nejlepší.

Blíží se nám mezinárodní konference LEF. Mohou se účastnit také studenti? A na co je možné se těšit?
S účastí studentů počítám! První den konference Liberecké ekonomické fórum – New Horizons in Economics and Business chceme pojmout jako prostor pro přátelské setkání – mezi námi, hosty fakulty z akademického prostředí i byznysu, emeritními kolegy, absolventy i studenty. Pozvali jsme zajímavé osobnosti z akademické i podnikatelské sféry, mezi nimi Helenu Horskou, Leona Jakimiče a další, kteří povedou inspirativní rozhovory s kolegy z fakulty. Těším se také na osobnější setkání během večerní Afterparty s kapelou TUL Band. A rád bych zároveň poprosil studenty – i když je ještě léto – o včasnou registraci, která organizátorům výrazně usnadní zvládání různých logistických výzev.

Děkanové fakult nyní budou fungovat jako ambasadoři pro aktivity spojené s členstvím TUL v některé z aliancí evropských univerzit. Co od tohoto členství naše fakulta získá a na jaké aktivity se můžeme těšit?
Být součástí aliance evropských univerzit je velmi prestižní záležitost. Nejde jen o finance, které Evropská komise do jejich činnosti alokuje, ale především o promyšlenou a systematickou spolupráci univerzit. Členství zvyšuje mezinárodní viditelnost, usnadňuje přístup k financování a projektům, rozšiřuje možnosti mobility studentů i zaměstnanců, podporuje tvorbu společných studijních programů a výzkumných aktivit a umožňuje sdílení know-how pro strategický rozvoj a inovace. Technická univerzita v Liberci by se v brzké době měla stát členem jedné z nich.
Tuto šanci je potřeba využít, a proto jsem se rozhodl stát se ambasadorem na fakultě a aktivně komunikovat tyto výhody směrem dovnitř fakulty. Jako děkan budu chtít spolupráci v rámci této aliance v oblasti internacionalizace věnovat maximální pozornost.

V našem univerzitním online zpravodaji T-UNI jsme se v tomto týdnu dozvěděli, že demolice budovy E2 započala. Mohl byste nám tedy sdělit bližší informace ohledně nové budovy a ohledně stěhování do kampusu?
To, co bylo dlouho jen vizí, se během tohoto léta mění v reálné kroky k stěhování fakulty do kampusu. Budova E2 už je bez oken, střechy i vnitřních částí a čeká ji poslední krok, demolice od druhé poloviny srpna do konce září 2025. Mezitím se připravuje výběrové řízení na stavební firmu, která postaví stavbu, jež na jejím místě vyroste. Výstavba nové E2 má začít na podzim 2025 a nejpozději do konce roku 2027 bychom do ní měli přesunout veškeré naše aktivity.

Univerzitním Akademických senátem TUL byly vyhlášeny volby na pozici rektora na období 2026-2030. Na grémiu rektora jste prý podpořil kandidaturu prorektora Petra Lenfelda. Vaše podpora stále trvá, nebo se našel jiný favorit?
Rozhodně, má podpora stále trvá. Profesor Lenfeld se osvědčil ve všech svých akademických funkcích a byl by vynikající rektor. Obdobně profesor Žižka nebo profesor Picek. Jsem člověk konzervativní a kdybych byl senátor, určitě bych vybíral z osobností, které se osvědčily.

Doufám, že nevadí, že některé položené otázky byly přímočaré a bez obalu, ale Vy jste si sám takové přál. Napadá Vás nějaké téma, které jsem nenastolil a Vy byste jej rád vyzdvihl?
Otázky byly skvělé, rád jsem na ně odpověděl. A jsem rád, že o těchto tématech můžeme mluvit otevřeně.

A nyní trochu prázdninových otázek. Spí fakulta přes léto, nebo se v ní stále něco děje?
Stále se toho děje dost, i když spíše na pozadí. Po promocích na začátku léta a po přijetí studentů z prvního kola i doktorandů jsme si na děkanátu dopřáli krátké letní zpomalení, ale teď jsme zpět a nastalo intenzivní pracovní tempo, probíhá marketingová podpora druhého kola, na studijním oddělení je rušno a finišují přípravy na Liberecké ekonomické fórum. To je dění na děkanátu, který přes léto příliš nezpomalil. Mimo páté patro je však léto znát, kolegové si po právu užívají letní zpomalení a odpočinek před začátkem nového akademického roku. Fakulta má v létě dvě tváře, jednu v plném pracovním tempu a druhou ve stylu italského dolce far niente.

Chystáte se nějak na dovolenou? Někde po Česku, nebo do nějakých ještě teplejších krajin?
Léto je v Česku krásné, proto jsem svou dovolenou strávil ve středních Čechách a v Českém ráji. Užil jsem si ji v červenci a nyní je čas věnovat se práci (úsměv). Na podzim plánuji jen několik dnů volna a delší odpočinek si dopřeji až ke konci roku, kdy vše tradičně zpomalí se svátky na konci roku.

Jedna otázka z online formuláře byla také takováto: Kde jste se naučil tak dobře německy?
Asi to budou geny (úsměv). Babička s dědou mluvili od narození německy, tak jsem měl trochu náskok.

Minule jsem si na Vaše doporučení přečetl Kunderovy Slavnosti bezvýznamnosti. Za tip moc děkuji, nemáte tam ještě nějaký? Co máte například (krom akademických článků) rozečteného nyní?
Nyní čtu knihu Podnikání pod Davidovou hvězdou. Pavel Kosatík v ní skvěle a čtivě popisuje osudy židovských podnikatelských rodin v českých zemích – jejich odvahu, úspěchy i tragédie. Je to kniha, která se nejen dobře čte, ale zároveň otevírá nový pohled na naši historii.

Jaký film jste naposledy viděl v kině?
Nevybavuji si, kdy jsem byl naposledy v kině. Možná to bylo, když mi bylo třicet a viděl jsem Vanilkové nebe (Vanilla Sky)? A teď vážně! (úsměv) V poslední době mě oslovil film Parthenope, který jsem viděl na online streamovací platformě KVIFF.TV. Je to poeticko-filozofické drama Paola Sorrentina o ženě, jejíž krása okouzluje celé okolí, ale která v kulisách sluncem zalité Neapole hledá hlubší smysl života, vlastní identitu a místo ve světě.

Ondřej Michal: Tak ode mě je to vše. Moc děkuji, pane děkane, za Váš čas a odpovědi a snad to nebude znít příliš úsměvně, když Vám popřeji klidné a pohodové léto!
Pan děkan Marek Skála: Děkuji Vám za přípravu rozhovoru. Vůbec ne, léto je příjemné období, kdy zpomalujeme a máme prostor pro přemýšlení i bilancování. Pro děkana je sice léto jiné, ale stále dobré. Toto pomalejší období, než s vervou začne nový semestr, si budeme moci ještě společně užít na konferenci Liberecké ekonomické fórum - New Horizons in Economics and Business. Srdečně jsou na ni zváni kolegové, studenti i absolventi. Těším se na osobní setkání.
Během druhého dne této konference, ve čtvrtek 4. září, proběhne ve foyer fakulty inaugurace uměleckého díla Fluidní systémy autora docenta Pavla Mrkuse, za přítomnosti kurátora profesera Michala Kolečka, a to v 12.00 hodin před začátkem obědového rautu. V podzimním čase, v pondělí 6. října od 12:30 hodin, bude toto dílo ve foyer fakulty opět představeno širší akademické obci, za účasti umělce i kurátora, speciálně pro fakultu.

Některé otázky z online formuláře se do výběru nedostaly. Jedna z nich je například tato: "Nepřijde Vám poněkud nefér ke studentům, kteří zakončovali studium letos, posunout hranici studijního průměru k přijetí bez přijímacích zkoušek na navazující studium z 2,8 na 2,5? Jelikož v poslední semestru student těžko s průměrem něco zmůže, a ne každý absolvuje zkoušky s vidím nejlepších známek."
O tuto změnu se ale pan děkan Skála nezasadil. Hranice pro přijetí byla snížena za vedení děkana Kocourka, a to na popud Akademického senátu EF TUL, který si tak sliboval přijetí kvalitnějších studentů.