01/01
2026
Novoroční rozhovor s děkanem
vydáno: 1. ledna 2026 v 14:30 | aktualizováno: 5. ledna 2026 v 13:30
První leden nabádá k rekapitulaci uplynulého roku a k vyhlídkám na roky následující. Proto jsme sepsali několik otázek a poslali je panu děkanovi Markovi Skálovi. Ten si na ně ve svém volnu mezi balením dárků a novoročním veselím našel čas a poslal nám odpovědi – za což moc děkujeme. Ptá se Ondřej Michal a první otázka je následující.
Ondřej Michal: Jakými třemi slovy byste shrnul svůj první rok ve funkci děkana?
Marek Skála: Dobrý, dramatický a poučný.
Na který konkrétní úspěch za posledních 12 měsíců jste nejvíce hrdý?
Jsem k sobě poměrně kritický, takže nečekejte, že se budu příliš chválit. (Úsměv) Za úspěch považuji zdánlivě nepatrnou skutečnost, že se na fakultu vrátil běžný život. Proděkanky i tajemník spravovali své agendy výborně. Katedry se opět vrátily ke svému akademickému životu. V této souvislosti si vybavuji bouřlivé setkání akademické obce s panem rektorem v závěru roku 2024. Proto pokládám konsolidaci života fakulty za největší úspěch uplynulého roku.
Co pro vás bylo v tomto roce nejtěžší výzvou nebo rozhodnutím?
Na rozdíl od firemního prostředí, kde je běžnou součástí systematický rozvoj manažerských kompetencí a kariérní plánování a kde jsou zaměstnanci cíleně připravováni na vedoucí pozice prostřednictvím různých programů, tomu v akademickém prostředí zpravidla takto systematicky není. Proto pro mě představovalo velkou výzvu rozhodování v personální oblasti.
V uplynulém roce končila řadě kolegů pracovní smlouva a bylo nutné řešit jejich prodloužení. Do budoucna chci postupovat přísněji při uzavírání i prodlužování smluv s mladými začínajícími kolegy a pečlivěji zkoumat jejich motivy i naplňování očekávání kateder při prodlužování jejich smluv. Rozhodování v personální oblasti je mimořádně odpovědné a mohu říci, že není ani trochu snadné.
Nedávno jsme spolu vedli rozhovor a vy jste mi řekl, že práce děkana se pro nezaujatého člověka může zdát lehčí, než ve skutečnosti je.
Děkan je v systému rovnováh, který tvoří akademický senát, vědecká rada a další orgány, vybaven značnou mírou moci a rozsáhlými pravomocemi. O to víc si musí hlídat, abych se rozhodoval správně. Nesmí podléhat manipulacím ani motivům kolegů vedeným osobními spory či snahou o odvetu a musím si zachovávat nestrannost a spravedlnost. Nesmí ustupovat jen proto, abych měl klid. A hlavně se nesmí bát přijímat rozhodnutí, jejichž správnost se často ukáže až s časovým odstupem. Člověk si zkrátka musí neustále dávat pozor, aby v těchto pokušeních pokaždé obstál. (Úsměv)
Jaký panuje největší mýtus o děkanování? V čem se realita děkanování liší od nezkušené představy?
V minulosti mě překvapoval přístup, který se objevoval na některých fakultách či univerzitách, kde převládala představa, že je žádoucí mít „slabého“ děkana, jenž by co nejméně zasahoval do dění na katedrách či ústavech. Domnívám se, že k výběru osobností na pozici děkana bychom měli obecně přistupovat přísněji, neboť se jedná o ústřední osobu celého systému. Vedle manažerských schopností musí takový kandidát splňovat také vysoké morální předpoklady a mít schopnost vést lidi. Nároky na tuto roli jsou tedy značné.
Byl jsem si vědom, že výkon funkce děkana nebude ani trochu snadný, a přistupuji k této odpovědnosti s pokorou. Neočekával jsem však nemorální jednání některých kolegů, kteří slušnost mylně interpretují jako manažerskou slabost. Jde o zásadní nepochopení, neboť se jedná o dvě zcela odlišné kategorie.
Zbývá vám při výkonu funkce čas i na vlastní výuku nebo výzkum, nebo jde o čistě manažerskou roli?
Musím upřímně přiznat, že výkon role děkana vyžaduje téměř veškerou mou pozornost, přestože je tradičně nastaveno, že bych se této funkci měl věnovat zhruba poloviny pracovního úvazku. Druhá část úvazku je obvykle alokována na činnost na katedře. Z právního hlediska jsou k dispozici dvě základní řešení: uzavření manažerské smlouvy, nebo setrvání v akademickém pracovním poměru s rozúčtováním úvazku na pozici děkana a současným působením na katedře. Řečeno s určitou nadsázkou, výkon funkce děkana představuje povolání na více než sto procent a nelze jej vykonávat v rámci standardní osmihodinové pracovní doby.
Jak z managementu víme, zpětná vazba je důležitá. I to je jedním z důvodů, proč zaměstnanci každý rok podstupují roční hodnocení svého výkonu. Už od roku 2024 dávali vybraní členové Akademického senátu EF TUL jasně najevo, že by se takové hodnocení mohlo provádět i druhým směrem – tedy že by zaměstnanci vyjadřovali zpětnou vazbu vůči vedení. Jaký je Váš postoj vůči takovému nástroji?
Za každou zpětnou vazbu jsem upřímně rád. Potřebuji ji. Jsem člověk demokratický a velkorysý a nikdo se určitě nemusí bát. Zároveň nejsem populista, nelze tedy očekávat, že budu v akademické obci zjišťovat populární témata a přizpůsobovat jim svá rozhodnutí. Hodnotové kotrmelce u mě, prosím, neočekávejte. (Úsměv)
Nyní se podívejme do přicházejícího roku. Jaká je vaše hlavní priorita pro rok 2026? A na co všechno se vlastně můžeme těšit?
Agendou číslo jedna budou akreditace. Málokdo si uvědomuje, o jak zásadní záležitost se ze strategického hlediska jedná. Rozhoduje se jimi o personální situaci, zaměření vědy a výzkumu i o financování fakulty na desetiletí dopředu. Jde o klíčovou koncepční otázku, jíž chci v tomto roce věnovat značnou část své pozornosti.
Plánuji se více věnovat katedrám a jejich vedoucím, inovativně uchopit komunikaci fakulty směrem ke studentům a systematicky se setkávat s partnery z byznysu. Zároveň chci na fakultu zvát zajímavé hosty. Jako první by měla fakultu na jaře navštívit Eva Zamrazilová z České národní banky.
Podíváme-li se trochu dále, co nás čeká v delším horizontu? V čem bude například naše fakulta vyčnívat nad těmi ostatními v roce 2030?
Stále mám stejný sen. (Úsměv.) Kéž by Ekonomická fakulta byla jako VŠE, ale v Liberci. Studenti by zde získávali srovnatelné vzdělání, avšak s přidanou hodnotou ikonického prostředí Jizerských hor a Ještědu. Na fakultě by se pěstovala respektovaná věda a rozvíjel uznávaný výzkum.
Kdybyste měl tu moc a neomezený rozpočet, které věci byste na fakultě změnil lusknutím prstu?
Pokusil bych se finančně zlákat výjimečné osobnosti z jiných univerzit k působení na fakultě. Očekával bych od nich, že pomohou posílit základní výzkum na fakultě.
V lednu 2025 proběhlo na TUL hodnocení výzkumných organizací ČR (v rámci modulu 3). Ekonomická fakulta TUL byla za roky 2019–2023 hodnocena evaluačním panelem ve všech kategoriích nejlepší známkou OUTSTANDING – nejlépe na celé naší univerzitě. Co se podniká pro to, abychom si tak skvělé hodnocení udrželi?
Asi máte na mysli návštěvu Mezinárodního evaluačního panelu v Liberci? Ta proběhla v květnu, nicméně šlo pouze o jednu část celkového hodnocení. Koncepce podpory vědy je nastavena velmi dobře již od předchozích děkanů, a to jak profesora Žižky, tak docenta Kocourka. Proto mám v plánu především nic neponičit. (Úsměv.) Ne ve všech modulech jsme však takto úspěšní. Musíme zlepšit podíl publikací v prvním a druhém kvartilu. Pokud si chceme na fakultě zachovat profesorská řízení, habilitace i doktorské studium, je nezbytné získat základní výzkum. Proto bude má politika v oblasti tvůrčí činnosti směřovat i tímto směrem.
Dobrý výsledek je především oceněním tvůrčí práce kolegů na fakultě, způsobu řízení tvůrčí činnosti mých dvou předchůdců a nemalý podíl na něm má také proděkanka Bednářová, která vše kvalitně připravila do hodnoticích zpráv.
Speaking of science, blíží se nám ta obávaná akreditace. Co můžeme očekávat? Vzniknou nějaké nové obory, programy či specializace, nebo se budou jen upravovat ty stávající?
Byl bych rád, abychom nabídku studia nerozšiřovali a směřovali ke studijním programům bez specializací. Cílem je moudře inovovat a koncipovat studijní plány a zároveň snížit zátěž přímé výuky. Nosným studijním programem zůstane Podniková ekonomika, přičemž neméně důležitou roli budou hrát Mezinárodní ekonomické vztahy v bakalářském studiu. Nabídka profesně zaměřených studijních programů by neměla být stěžejní.
To jsou mé limity. Ostatní je předmětem diskuse a určitě budu pečlivě naslouchat případným argumentům proti.
Nyní ke studentům – můžeme očekávat nějaké novinky v přístupu ke studiu? Zaslechl jsem, že by se měly rušit závěrečné práce a měla by je nahradit nějaká alternativa. Prozradíte více?
V diskusi s garanty studijních programů a vedoucími kateder jsme se pracovně klonili ke konceptu bakalářského projektu, který by mohl být součástí i odborných předmětů a byl by obhajován. Tento koncept je však třeba dále vycizelovat. Bakalářské práce v původní podobě proto do budoucna určitě nebudou zachovány.
V rámci nových akreditací bych byl rád, kdyby došlo ke snížení zátěže přímé výuky, která je v současnosti velmi vysoká. Studenty bychom měli více vést k samostatnému získávání informací v oboru a posilovat roli vyučujících jako kurátorů informací.
Nedávno jsem se od studentů dozvěděl, že byl změněn stipendijní řád. Vítanou změnou je můj návrh o rozšíření možnosti stipendistů i na student(k)y kombinované formy. Ty další změny mě ale tak netěší. Stipendium už totiž nebudou dostávat všichni studenti se svým průměrem za akademický rok do 1,5 (včetně), ale dostane jej už jen 10 nejlepších studentů s globálně nejlepším průměrem. I vzhledem k vyjádřené nevoli na zasedání AS EF TUL mě přijetí této změny překvapilo. Můžete to nějak krátce okomentovat?
Tady vidíte, jakými pravomocemi je děkan vybaven! Jednoduše vydá směrnici, která projde právní kontrolou, a nikdo mu v tom nezabrání. (V žertu.)
Teď vážně. Jiné řešení nebylo. Abych mohl navýšit prospěchové stipendium, což bylo přání studentských senátorů, musel jsem snížit počet jeho příjemců. Prostředky Stipendijního fondu jsou limitované a jejich značnou část musím využít na financování prezenčních doktorandů.
Už se ke mně (asi potřetí) dostala studentská žádost o to, aby se studenti mohli na pípnutí vlastní ISIC kartou dostat do učebny. Čekání na chodbě je sice díky chill-out zónám lepší než postávání u zdí, ale i tak se jeví čekání v lavicích jako nejlepší varianta. Myslíte, že by se to mohlo zavést?
Také příliš nerozumím tomu, proč jsou běžné učebny ve frekventovaných časech nepřístupné. Vždyť v nich v zásadě není co zcizit. Dokážu si představit, že by po značnou část dne mohly být volně přístupné. Na rektorátu zjistíme, zda tomu něco nebrání.
Pociťujete inflaci u známkování? Jsou dnešní jedničky stejně hodnotné jako ty před deseti lety? Ano-li, proč? Ne-li, proč?
Ano, i známka výborně už není tím, čím bývala. Na naši generaci byly kladeny vyšší nároky na znalosti. Vysoké školy byly výběrovou záležitostí a ani studenti gymnázií se na ně automaticky nedostávali. Logicky, když se dnes na vysokou školu dostává téměř každý uchazeč o studium, musely se nároky snížit. Na druhou stranu však ne všichni ve studiu pokračují.
Mnozí studenti se na mě obrací s dotazem, jak bojovat se stresem. Jaké nástroje či postupy byste doporučil vy?
Osvědčilo se mi aktivity si časově rozvrhovat, plánovat je a nedělat věci na poslední chvíli. Vůbec se mi nelíbí styl práce založený na enormním vypětí, stresu a chaosu, po němž si člověk bere volno, aby znovu nabral síly. Akademická práce vyžaduje disciplínu právě proto, že si pracovní režim do značné míry určujeme sami.
Máme otevřené první kolo přijímacího řízení. Co byste vzkázal uchazečům, kteří přemýšlí o nástupu na naši fakultu?
Aby se u nás nebáli studovat! Fakulta je svou velikostí přívětivá a na rozdíl od velkých vysokých škol se jim můžeme více individuálně věnovat. Útrapami vysokoškolského studia jim tak pomůžeme projít. Doufám, že u nás získají velmi dobré vzdělání, a k tomu i ikonické prostředí Jizerských hor a Ještědu.
Nyní zase zpět k vám a k Vašemu děkanování – jakou Ekonomickou fakultu TUL byste chtěl svému nástupci předat?
S kvetoucím základním i aplikovaným výzkumem, dobře spravovanými financemi a ambiciózní mladou generací. Jako dobrou adresu pro kvalitní vzdělávání v ekonomických a informatických oborech.
Budete kandidovat i do druhého období?
Pochybuji, že by mě vůbec někdo navrhl. (Ve vtipu.)
Jak dobíjíte baterie po náročných dnech v děkanátu? Jaký je třeba Váš nejoblíbenější zimní sport?
Mám rád pohyb – posilování a běhání. Právě tehdy bývám nejvíce kreativní. Musím mít proto po ruce mobil, abych si stihl zaznamenat své nápady. (Úsměv.) Zklamu vás, zimní sporty nepěstuji. Nejsem totiž velkým fanouškem zimy jako ročního období.
Český horolezecký svaz vydal nový merch s potiskem SKÁLA = LÁSKA. Neuvažujete o takových uniformách na EF TUL?
To bychom určitě prodělali, nikdo by to nekupoval! (V žertu.)
Teď vážně – musíme budovat značku EF, nikoli marketing jedné osoby. Zároveň však usilovně hledám mediální tváře fakulty mezi našimi absolventy. Architekti mají Evu Le Peutrec, Textil Markétu Hujerovou (Klíčovou), a bylo by dobré, abychom i my někoho takového měli. Především však pojďme systematicky budovat značku EF.
Jaké je podle Vás nejlepší vánoční cukroví?
Mám rád kvalitní řemeslné italské panettone s kandovaným ovocem a rumem – luxusní, tedy předražené.
Jaký je Vás Silvestrovský televizní program? Koukáte na nějaký tradiční film, na současný program v televizi nebo na záznam silvestrů Vladimíra Menšíka?
Na televizi se už vlastně ani nedívám. Vše, co sleduji, je přes VOD. Od léta mám v iPhonu uloženou řadu tipů na filmy, na které se chci podívat. Pokud tedy bude čas sledovat filmy na Silvestra, nejspíš to bude něco z této plejády. Rozhodně tedy nepůjde o typický silvestrovský film.
Jaká si dáte do roku 2026 předsevzetí? Alespoň jedno osobní a jedno akademické.
Nezapomínat pravidelně a zdravě jíst i během pracovního týdne. V pracovním stresu na to občas zapomínám. A pracovně? Neztratit svou mentalitu, že je stále dobré být důvěřivý a slušný ke všem.
Ondro, dovolte mi, abych Vám poděkoval za přípravu rozhovoru, ale především za dosavadní práci pro fakultu. Vím, že ji máte upřímně rád, a je to na Vaší práci znát. Doufám, že mohu naznačit, že Vás v novém roce budeme potkávat v odlišné roli. Přeji Vám v této roli mnoho úspěchů! Zároveň přeji nám všem na fakultě dobrý rok 2026!
