Sledujte nás na Facebooku
| KE STAŽENÍ ZDE |
|---|
1) Studijní a zkušební řád Technické univerzity v Liberci (dále jen „studijní a zkušební řád“) je vnitřním předpisem podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a podle Statutu Technické univerzity v Liberci (dále jen „Statut“).
(2) Tento studijní a zkušební řád upravuje pravidla studia v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných Technickou univerzitou v Liberci (dále jen „TUL“) nebo jejími fakultami ve všech formách studia a je závazný pro všechny studenty a pro všechny akademické i pedagogické pracovníky TUL vyučující v těchto studijních programech a další odborníky podílející se na výuce (dále jen „vyučující“).
(3) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat ve spolupráci se zahraniční nebo jinou tuzemskou vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. Podmínky studia upravuje smlouva zúčastněných vysokých škol. Smlouvu uzavírá jménem TUL rektor.
(4) Pro studium ve studijních programech, které uskutečňují jednotlivé fakulty, může podrobnosti stanovit směrnice děkana. Tyto směrnice musí být v souladu se zákonem, Statutem a tímto studijním a zkušebním řádem.
(5) Studijními programy se též rozumí studijní obory, kterým byla do 31. prosince 2024 udělena akreditace.
(1) Vymezení a náležitosti akreditovaného studijního programu upravuje § 44 zákona.
(2) Seznam studijních programů, které uskutečňuje TUL nebo její fakulty, jejich typy a profily, formy výuky, standardní doby studia a informace o jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením jsou zveřejněny ve veřejné části internetových stránek TUL.
(3) Studium v akreditovaném studijním programu se uskutečňuje podle studijního plánu daného studijního programu. Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků, aby bylo dosaženo cílů studia a profilu absolventa.
(4) Studijní předměty (dále jen „předměty“) mohou mít status předmětů:
a) povinných – jejich absolvování je podmínkou absolvování daného studijního programu,
b) povinně volitelných – student musí získat stanovený počet kreditů z jednotlivých bloků povinně volitelných předmětů,
c) volitelných – ostatní předměty studijního programu, případně předměty ostatních studijních programů.
(5) Studium může probíhat podle:
a) studijního plánu, který vede k získání znalostí a dovedností v jednom studijním programu,
b) studijního plánu se specializací, který vede k získání znalostí a dovedností v daném studijním programu a zároveň k jejich prohloubení výběrem stanoveného bloku předmětů specializace,
c) studijního plánu pro sdružené studium, které vede k získání znalostí a dovedností v příslušném studijním programu a k jejich rozšíření podle vedlejšího studijního plánu.
Dále jen „studijní plán“.
(6) V návaznosti na studijní plán si student vytváří zápisem jednotlivých předmětů osobní studijní plán, v případě studentů doktorských studijních programů individuální studijní plán.
(7) V průběhu studia může student požádat děkana o změnu studijního plánu v rámci studijního programu, v němž je zapsán ke studiu.
(8) Z hlediska tvorby osobního studijního plánu studenta se předměty uvedené ve studijním programu člení na:
a) Předměty bez omezení, které si může zapsat každý student.
b) Předměty podmiňující, které jsou nezbytnou podmínkou pro ukončení předmětu navazujícího. Absolvování podmiňujícího předmětu je nutnou podmínkou pro konání zkoušky z předmětu navazujícího.
c) Předměty vylučující; platí-li, že u některého předmětu je uveden jiný předmět nebo skupina předmětů jako vylučující předměty. Tento předmět lze zapsat pouze tehdy, jestliže student nemá zapsán ani absolvován žádný z předmětů vylučujících. Jako vylučující jsou uváděny zejména předměty podobného obsahového zaměření.
d) Předměty vyhrazené jen pro určitou specifickou skupinu studentů – tato omezená možnost zápisu musí být uvedena v sylabu předmětu.
(9) Samostatnou součástí popisu studijního programu jsou sylaby jednotlivých předmětů zveřejňované v informačním systému studijní agendy (dále jen „IS STAG“), které obsahují zejména:
a) název předmětu a jeho zkratku,
b) rozsah výuky, kreditní ocenění, způsob zakončení,
c) obsah a cíl předmětu,
d) požadavky na studenta ve vazbě na ukončení předmětu,
e) přehled probírané látky,
f) studijní literaturu,
g) podmínky pro případné omezení zápisu předmětu (podmiňující nebo vylučující předměty).
(1) Akademický rok trvá zpravidla 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor v harmonogramu akademického roku TUL. Rektor vyhlásí harmonogram akademického roku nejpozději 3 měsíce před jeho začátkem.
(2) Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a období prázdnin. Semestr se skládá z období výuky a období bez výuky; v období bez výuky probíhají zkoušky a další činnost podle studijních programů.
(3) V harmonogramu TUL stanovuje rektor v jednotlivých semestrech začátek a konec výuky, začátek a konec období bez výuky, začátky a konce prázdnin, termíny státních zkoušek a termíny promocí.
(4) Harmonogram fakulty stanovuje děkan. Harmonogram obsahuje zejména termíny zápisů pro jednotlivé typy, formy nebo ročníky studia, organizaci posledního semestru studia s ohledem na termíny státních zkoušek.
(1) Studium v bakalářském a magisterském studijním programu se uskutečňuje pomocí kreditního systému. V doktorském studijním programu je studium uskutečňováno pomocí kreditního systému, je-li tak studijní program akreditován.
(2) Každý předmět, uvedený ve studijním programu, je ohodnocen určitým počtem kreditů. Identický předmět má stejné kreditní ohodnocení pro všechny formy studia příslušného studijního programu.
(3) Student získává kredity po absolvování předmětu, tj. u předmětů zakončených zápočtem po získání zápočtu, u předmětů zakončených klasifikovaným zápočtem po získání klasifikovaného zápočtu, u předmětů zakončených zkouškou (nebo zápočtem a zkouškou) po složení této zkoušky. Přitom musí student předmět absolvovat v akademickém roce, ve kterém si jej zapsal, a to nejpozději do termínu stanoveného v harmonogramu výuky pro daný akademický rok.
(4) Za každý předmět (včetně předmětů nahrazujících) lze v průběhu studia ve studijním programu získat kredity pouze jednou. Toto ustanovení neplatí pro neoborovou tělesnou výchovu a pro případné další předměty dovednostního charakteru určené ve studijním programu; u těchto předmětů je maximum celkem získatelných kreditů uvedeno v jejich sylabech.
(5) Studijní program ukládá studentovi získat v průběhu studia počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia, a to ve skladbě určené studijním programem a studijním plánem.
(1) Základními formami výuky jsou přednášky, cvičení, laboratorní cvičení, semináře, ateliéry, projekty, konzultace, exkurze, kurzy, soustředění, praxe a samostatné studium.
(2) Za odbornou úroveň výuky jednotlivých předmětů zodpovídá garant předmětu. Za organizační zajištění výuky zodpovídá vedoucí katedry nebo ústavu (dále jen „pracoviště“).
(1) Účast ve výuce je pro studenty povinná, s výjimkou přednášek a konzultací, nestanoví-li na začátku semestru garant předmětu jinak. Podmínka účasti v jiných formách výuky může být nahrazena jinými požadavky, pokud tak stanoví sylabus předmětu. V prvním semestru studia je povinná účast na přednáškách, nestanoví-li garant předmětu jinak.
(2) Studentovi, který se ze závažných důvodů nemůže zúčastnit povinné výuky, může děkan schválit mimořádný studijní plán nebo vyučující určit náhradní způsob splnění studijních povinností v termínech, které nejsou v rozporu s harmonogramem akademického roku.
(3) Podrobnosti organizace kombinované formy studia stanoví děkan před začátkem příslušného akademického roku nebo semestru.
(4) Vyhlášené podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky nelze v průběhu semestru měnit. Podmínky pro absolvování předmětu jsou vyhlášeny v IS STAG na začátku semestru, nejpozději však druhý týden výuky.
(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia.
(2) Do dalšího akademického roku nebo semestru může být zapsán student, který splňuje podmínky pro zápis do dalšího roku nebo semestru studia stanovené v příslušném studijním programu a v tomto studijním a zkušebním řádu.
(3) Podmínky pro zápis do druhého semestru studia splňuje student, který získal do konce zkouškového období za první semestr studia alespoň 15 kreditů. Do tohoto počtu se nezapočítávají kredity za předměty uznané za předchozí studium na TUL nebo jiné fakultě nebo vysoké škole (nevztahuje se k uznaným předmětům v rámci programu ERASMUS+ a srovnatelných výměnných studijních programů).
(4) Podmínky pro zápis do následujícího akademického roku splňuje student, který:
a) získal
b) realizoval předběžný zápis předmětů.
c) Do požadovaného počtu kreditů podle písmena a) se nezapočítávají kredity za předměty uznané za předchozí studium na TUL nebo jiné fakultě nebo vysoké škole (nevztahuje se k předmětům uznaným v rámci programu ERASMUS+ a srovnatelných výměnných studijních programů).
(5) Podrobnosti zápisu, způsob kontroly správnosti, formu a termíny zápisu do akademického roku nebo do příslušného semestru stanoví děkan. U studentů nastupujících do studia po jeho přerušení se zápis koná nejpozději do pěti pracovních dnů od termínu ukončení přerušení studia.
(6) V případě, že k řádnému ukončení studia zbývá při zápisu do příslušného akademického roku studentovi získat méně než 35 kreditů, může při zápisu do dalšího ročníku dle odst. 4, písm. a) požádat děkana o zápis bez splnění podmínky 35 kreditů.
(7) Studentovi, který se ve stanoveném termínu nezapíše do příslušného akademického roku a do pěti pracovních dnů od tohoto termínu se neomluví a nepožádá o náhradní termín zápisu nebo o přerušení studia nebo jeho omluvu děkan nepřijme, bude ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
(8) Zápis studentů, kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů a případné změny v zapsaných předmětech provádí studijní oddělení děkanátu fakulty (dále jen „studijní oddělení“), ke kterému student přísluší.
(1) Student si zapisuje předměty tak, aby dodržel v každé etapě studia strukturu předmětů danou studijním programem z hlediska jejich statusu (čl. 2 odst. 4). Student si může zapsat jako volitelný předmět kterýkoliv z předmětů TUL za podmínky souhlasu děkana fakulty, na které je student zapsán, pokud bude vedoucí pracoviště zajišťujícího předmět z kapacitních důvodů souhlasit.
(2) Ze studijního plánu si student volí svůj osobní studijní plán na následující akademický rok formou předběžného zápisu do IS STAG, tj. přihlášením se ke studiu daných předmětů v příštím akademickém roce, v termínech daných harmonogramem IS STAG. Konkrétní organizaci předběžného zápisu stanoví rektor. Další organizační podmínky předběžného zápisu může stanovit děkan vnitřní normou.
(3) Student si při předběžném zápisu volí předměty povinné a povinně volitelné podle studijního plánu příslušného studijního programu a dále předměty volitelné tak, aby v akademickém roce absolvováním zapsaných předmětů mohl splnit podmínky pro zápis do následujícího akademického roku podle čl. 7 odst. 3 a 4.
(4) Uchazečům, kteří byli zapsáni do 1. ročníku v bakalářském studijním programu, nebo magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, provede předběžný zápis předmětů na zimní semestr do IS STAG studijní oddělení, pokud děkan nestanoví jinak.
(5) Provedení předběžného zápisu je povinné; bez zapsání předmětu do IS STAG není možné v daném semestru předmět uzavřít a získat kredity.
(6) Vedoucí pracoviště zajišťujícího předmět stanoví se souhlasem děkana minimální a maximální počet studentů, pro něž budou jednotlivé předměty otevřeny. Nejsou-li tyto počty určeny, má se za to, že předmět bude otevřen pro libovolný počet zapsaných studentů. Student je povinen se sám informovat o výsledku tohoto rozhodnutí a provést případnou korekci předběžného zápisu.
(7) Změnu předběžného zápisu předmětu v době po uplynutí stanoveného termínu lze provést v případě, že:
a) daný předmět nebude otevřen pro malý zájem studentů,
b) student nebyl ke studiu předmětu vybrán pro nadměrný počet zájemců,
c) studentem zvolené předměty dodatečnou změnou v rozvrhu vzájemně neřešitelně kolidují,
d) studentovi se v závěru semestru nepodařilo získat kredity z některého podmiňujícího předmětu,
e) zrušený předmět je nahrazen opakovaným zápisem předmětu, který měl student zapsán v minulém akademickém roce a nepodařilo se mu jej absolvovat,
f) požadovanou změnu povolil děkan.
(8) V případě, že student neprovede ve stanoveném termínu a předepsaným způsobem předběžný zápis, může, stalo-li se tak ze závažných důvodů, požádat děkana o prominutí předběžného zápisu. Do dalšího studia bude zapsán mimořádnou formou zápisu. Nepožádá-li student, který neprovedl předběžný zápis, o jeho prominutí a ani se do pěti dnů po skončení předepsaného termínu předběžného zápisu neomluví nebo omluva nebude děkanem přijata, bude to posuzováno jako důvod k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
(1) Zápis předmětů probíhá prostřednictvím IS STAG.
(2) V termínech stanovených v harmonogramu IS STAG může student svůj osobní studijní plán upravit. Změny v osobním studijním plánu mimo stanovené termíny schvaluje na žádost studenta děkan.
(3) Student, který se zapisuje pouze na jeden semestr z důvodu zápisu do studia po přerušení studia nebo z jiných důvodů, je povinen si zapsat předměty v úhrnné kreditní hodnotě alespoň 15 kreditů. Do tohoto počtu se nezapočítávají kredity za předměty uznané za předchozí studium na TUL nebo jiné fakultě nebo vysoké škole (nevztahuje se k uznaným předmětům v rámci programu ERASMUS+ a srovnatelných výměnných studijních programů).
(4) Pokud děkan nestanoví směrnicí děkana jinak, odstavec 3 se nevztahuje na studenty, kterým zbývá k řádnému ukončení studia získat méně než 15 kreditů.
(5) Studentovi mohou být zapsané předměty rozhodnutím děkana zrušeny:
a) ze závažných zdravotních důvodů znemožňujících studentovi studium předmětu (jde zejména o tělesnou výchovu a kurzy),
b) na základě oznámení pracoviště, že výuku daného předmětu nemůže v příslušném akademickém roce ze závažných důvodů zabezpečit,
c) klesne-li počet studentů, kteří mají předmět zapsaný, pod hodnotu předem oznámenou zajišťujícím pracovištěm,
d) jedná-li se o předmět zapsaný pro letní semestr a student před začátkem letního semestru již nemá možnost získat kredity z některého z podmiňujících předmětů nebo vznikne-li dodatečnou změnou rozvrhu v osobním studijním plánu studenta pro letní semestr neřešitelná kolize,
e) zjistí-li se, že si student zapsal předmět v rozporu s podmínkami pro zápis předmětu.
(6) Pokud dojde ke zrušení zápisu některých předmětů podle odstavce 5, je student povinen zapsat si za zrušený předmět jiný předmět tak, aby byly splněny podmínky stanovené v čl. 7 odst. 3 a 4. Děkan může určit, kterým předmětem bude zrušený předmět ekvivalentně nahrazen.
(7) Nesplní-li student podmínky pro získání kreditů za předmět, musí si tento předmět zapsat znovu. Je-li předmět vyučován v zimním i letním semestru, může si jej student v případě neúspěchu zapsat ještě v tomtéž akademickém roce. Výjimku tvoří předměty, které je nutno absolvovat v prvním roce studia podle čl. 7 odst. 4 písm. a). Na předměty s formou výuky atelier se první a druhá věta vztahuje přiměřeně podle rozhodnutí děkana.
(8) Nesplní-li student podmínky absolvování předmětu osobního studijního plánu ani při jeho druhém zapsání, nesmí si již zapsat ani předmět s ním zaměnitelný.
(9) Nesplní-li student podmínky pro získání kreditů ani při druhém zapsání předmětu, může na žádost studenta ve výjimečných a odůvodněných případech rozhodnout o třetím zapsání předmětu děkan. Povinností studenta je si zažádat o třetí zapsání předmětu bez zbytečného odkladu po zjištění, že student nesplnil předmět ani při druhém zapsání, nejpozději však do data daného harmonogramem TUL. Konkrétní termín podání žádosti může stanovit děkan.
(10) Nesplnění podmínek pro absolvování předmětu po druhém zapsání předmětu a nepovolení výjimky podle odstavce 9 je důvodem pro ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
(1) Základními formami kontroly studia jsou zápočet, klasifikovaný zápočet, zkouška, státní závěrečná zkouška (čl. 13). Při všech formách kontroly studia má student povinnost se prokázat platným průkazem studenta.
(2) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje ve shodě se sylabem předmětu vyučující podle pokynů garanta předmětu.
(3) Zápočet uděluje vyučující příslušného předmětu, pokud vedoucí pracoviště nestanoví jinak. V IS STAG se udělení zápočtu zapisuje slovem „splněno“, připojí se datum udělení zápočtu a jméno vyučujícího.
(4) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, může vyučující určit náhradní termín. V případě neudělení zápočtu a na písemnou žádost studenta nechá vedoucí pracoviště případ komisionálně přezkoumat.
(5) Klasifikovaným zápočtem se hodnotí zejména seminární, projektové, grafické, konstrukční, programátorské práce nebo praktická cvičení v předmětech, ve kterých to stanovuje studijní program a ve kterých se nekonají zkoušky. Student má právo na dva opravné termíny klasifikovaného zápočtu, umožňuje-li to povaha hodnocené práce nebo cvičení. Počet opravných termínů uvede garant předmětu v IS STAG.
(6) V IS STAG se udělení klasifikovaného zápočtu zapisuje slovem „splněno“ s uvedením klasifikace podle čl. 11 odst. 1 a připojí se datum udělení zápočtu a jméno vyučujícího.
(7) Zkouškou se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. Forma zkoušky (písemná, ústní, kombinovaná) a základní požadavky ke zkoušce jsou uvedeny v sylabu předmětu.
(8) V předmětu, v němž je studijním plánem předepsán zápočet i zkouška, je získání zápočtu podmínkou pro konání příslušné zkoušky.
(9) Student má právo na konání dvou opravných zkoušek v rámci termínů vypsaných pro příslušný předmět. Opravné zkoušky nelze konat u předmětů s formou výuky ateliér.
(10) Děkan může výjimečně povolit třetí opravný termín zkoušky na základě žádosti studenta a na základě vyjádření vyučujícího daného předmětu.
(11) Děkan může povolit studentovi, jehož zkouška byla klasifikována horší známkou než „výborně“, mimořádný opravný termín zkoušky s výjimkou předmětu ateliér, a to nejvýše ze dvou předmětů za celé studium.
(12) Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti zpravidla u vyučujících, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných vyučujících určených vedoucím pracoviště. Na žádost studenta nebo zkoušejícího děkan určí konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje.
(13) V případě všech forem kontroly studia má student právo prohlédnout si opravenou práci, pokud je tato kontrola prováděna písemnou formou, nejdéle však 15 kalendářních dnů od provedené kontroly studia.
(14) Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla v období bez výuky stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohodě se zkoušejícím lze skládat zkoušky a opravné zkoušky i o prázdninách nebo v průběhu semestru, nejpozději však do mezního termínu, určeného harmonogramem příslušného akademického roku. Zkoušející určí termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu a vloží je do IS STAG. Student koná zkoušku v daném termínu zpravidla v jednom dni.
(15) Přihlašování a odhlašování studentů ke zkoušce se provádí prostřednictvím IS STAG. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději do okamžiku uvedeného v IS STAG. Student, který se od zkoušky včas odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.
(16) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou „neprospěl“. Student se může z vážných důvodů, zejména zdravotních, omluvit i dodatečně, nejpozději však do pěti kalendářních dnů od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející.
(17) Údaje o studijních výsledcích jsou povinně evidovány v zápočtovém nebo zkouškovém katalogu a v IS STAG do pěti pracovních dnů po udělení zápočtu nebo vykonání zkoušky, nejpozději však k poslednímu dni termínu pro splnění povinností za daný akademický rok stanovenému harmonogramem akademického roku.
(18) Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů, kteří studují ve studijních programech uskutečňovaných fakultou, vede a její správnost kontroluje studijní oddělení – kontrolu provádí oddělení matriky studentů.
(19) V souvislosti s péčí o dítě má student právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností podle § 54a odst. 1 zákona.
(20) Maximální doba studia ve studijním programu, v němž je student zapsán, je dvojnásobek standardní doby studia studijního programu zvětšená o jeden rok. Po uplynutí maximální doby studia student nemá právo plnit studijní povinnosti ani skládat SZZ, v případě, že by tak učinil, bude výsledek zneplatněn. Neukončí-li student řádně studium během maximální doby studia, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 34 odst. 2.
(21) V případě, že podmínkou přijetí ke studiu byla zdravotní způsobilost studenta a student během studia tuto způsobilost ztratí, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 34 odst. 2.
(22) Student se při plnění studijních povinností nesmí dopustit jakékoli formy nedovoleného jednání. Podrobnosti upravuje Disciplinární řád TUL.
(1) Výsledek klasifikovaného zápočtu stejně jako zkoušky klasifikuje zkoušející známkami: „výborně“ (1,0), „výborně minus“ (1,5), „velmi dobře“ (2,0), velmi dobře minus“ (2,5), „dobře“ (3,0) a „neprospěl“ (4,0).
(2) Pro hodnocení převodu studijních výsledků pro potřeby zahraniční mobility se použije tato převodní tabulka:
| Klasifikace | Číselná hodnota | ECTS Grade |
|---|---|---|
| Výborně | 1,0 | A |
| Výborně minus | 1,5 | B |
| Velmi dobře | 2,0 | C |
| Velmi dobře minus | 2,5 | D |
| Dobře | 3,0 | E |
| Neprospěl | 4,0 | F |
(3) Výslednou známku studijních výsledků zapíše zkoušející (výjimečně vedoucí pracoviště nebo jím pověřený zaměstnanec) do IS STAG a připojí datum.
(4) Student, který je u zkoušky klasifikován minimálně „dobře“, splnil podmínky pro absolvování předmětu a získává příslušný počet kreditů.
(5) Jako kritérium hodnocení kvality studijních výsledků studenta slouží vážený studijní průměr, který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok, popřípadě za každý semestr a za celkové studium před vykonáním státní závěrečné zkoušky.
(6) Vážený studijní průměr se vypočte jako součet součinů výsledných známek a kreditního ohodnocení příslušných předmětů dělený součtem dosažených kreditů ze zapsaných předmětů zakončených klasifikovaným zápočtem nebo zkouškou za hodnocené období. Vážený studijní průměr se zaokrouhluje na dvě desetinná místa podle pravidel zaokrouhlování: 0 až 4 směrem dolů, 5 až 9 směrem nahoru.
(7) Vážený studijní průměr se uplatňuje při celkovém hodnocení studia podle čl. 14 odst. 2; může se uplatnit i při různých rozhodováních konkurzního typu.
(1) Studium v bakalářském studijním programu se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Studium v magisterském studijním programu se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Jednotná úprava a zveřejňování bakalářských a diplomových prací je stanovena směrnicí rektora.
(2) Bakalářskou práci hodnotí vedoucí práce a zpravidla i oponent. Diplomovou práci posuzuje vedoucí práce a oponent. Oponenty bakalářské a diplomové práce jmenuje vedoucí pracoviště, které práci zadalo. U diplomové práce není oponent zpravidla zaměstnancem TUL.
(3) Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce vypracuje písemné hodnocení a oponent vypracuje oponentní posudek práce.
(4) Oponentní posudek k bakalářské nebo diplomové práci obsahuje:
a) vyjádření, zda práce splňuje cíle zadání,
b) hodnocení obsahové a formální stránky práce,
c) konstatování, zda práce splňuje požadavky na udělení odpovídajícího akademického titulu,
d) vyjádření, zda je práce doporučena k obhajobě,
e) návrh známky: „výborně“ (1,0), „výborně mínus“ (1,5), „velmi dobře“ (2,0), „velmi dobře mínus“ (2,5) „dobře“ (3,0) a „neprospěl“ (4,0).
(5) Hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce obsahuje vedle náležitostí oponentního posudku i zhodnocení studentova přístupu ke zpracování práce a komentář výsledku kontroly, zda nedošlo k úmyslnému neoprávněnému užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví.
(6) V případě, že není bakalářská nebo diplomová práce doporučena k obhajobě, může student konat její obhajobu při státní závěrečné zkoušce. Pokud se student rozhodne v takovém případě bakalářskou nebo diplomovou práci neobhajovat, bude student v této součásti státní závěrečné zkoušky klasifikován stupněm „neprospěl.“ Následně může požádat děkana o nové zadání, nebo práci přepracovat.
(7) Student má právo seznámit se s hodnocením a – pokud se zpracovávají – i s oponentními posudky k bakalářské nebo diplomové práci na pracovišti, které práci zadalo, nebo v IS STAG nejpozději tři pracovní dny před obhajobou.
(8) Bakalářská nebo diplomová práce včetně posudků oponentů, hodnocení vedoucího práce a výsledků obhajoby budou uloženy v souladu se Spisovým řádem TUL.
(9) Bakalářská nebo diplomová práce včetně posudků a výsledků obhajoby jsou zpracovány v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program, neurčí-li děkan jinak.
(1) Obsah státní závěrečné zkoušky (dále jen „SZZ“) je dán studijním programem. SZZ může být rozdělena na několik součástí, které se mohou konat v různých termínech. Termíny konání SZZ, případně součástí, její organizace, způsob přihlašování a odhlašování, jakož i postup vypracování a odevzdání bakalářských nebo diplomových prací stanoví v souladu s harmonogramem výuky pro akademický rok vnitřní norma děkana. SZZ se konají zpravidla třikrát ročně v období bez výuky.
(2) SZZ se koná před komisí pro SZZ (dále jen „komise“). Samostatná komise může být jmenována i pro jednotlivé součásti SZZ.
(3) Komisi tvoří alespoň tři členové včetně předsedy. Členy komise a jejího předsedu jmenuje děkan v souladu s § 53 zákona. Práci komise řídí její předseda nebo v době jeho nepřítomnosti jím pověřený člen komise.
(4) Student může konat SZZ nebo její poslední součást, jestliže splnil tyto podmínky:
a) získal počet kreditů stanovený studijním programem ve skladbě předmětů předepsané studijním programem a splnil všechny studijní povinnosti osobního studijního plánu,
b) vypracoval na zadané téma a v určeném termínu odevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci, v požadovaném rozsahu, pokud je předepsána studijním programem.
(5) SZZ se skládá:
a) zpravidla z obhajoby bakalářské práce, nebo z obhajoby diplomové práce,
b) z dalších součástí, které jsou dány studijním programem podle § 44 odst. 2 písm. f) zákona.
(6) Obhajobu bakalářské nebo diplomové práce řídí předseda nebo jím pověřený člen komise. V úvodu obhajoby bakalářské nebo diplomové práce student seznámí komisi se zadáním a cíli práce, stručně popíše postup a zvolenou metodu řešení a uvede hlavní výsledky. V další části obhajoby se komise seznámí s posudky a student odpoví na připomínky v nich obsažené a na dotazy členů komise, vztahující se k tématu bakalářské nebo diplomové práce.
(7) Další součásti SZZ (odstavec 5 písm. b) řídí předseda nebo jím pověřený člen komise.
(8) O výsledku SZZ nebo její součásti komise hlasuje na neveřejném zasedání. O způsobu hlasování, které může být tajné nebo veřejné, rozhodne komise. Komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň tři členové komise včetně předsedy. Komise se usnáší prostou většinou hlasů přítomných členů. V případě rovnosti počtů hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(9) Komise nejprve stanoví, zda student prospěl nebo neprospěl. Prospěl-li, rozhoduje se o prospěchu „výborně“ (1), „výborně minus“ (1-), „velmi dobře“ (2), velmi dobře minus“ (2-), „dobře“ (3), a to zvlášť z obhajoby bakalářské nebo diplomové práce a z každé další součásti SZZ. Student, který ze SZZ nebo z její součásti odstoupil nebo se bez omluvy nedostavil, je hodnocen „neprospěl“.
(10) O výsledném hodnocení SZZ rozhodne komise, u které koná student její poslední součást. Výsledné hodnocení SZZ se stanoví jako aritmetický průměr hodnocení z jednotlivých součástí se zaokrouhlením na nejbližší stupeň či půlstupeň. Pokud student neprospěl v jedné součásti SZZ, je výsledné hodnocení rovněž „neprospěl“.
(11) Po jednání komise je student seznámen s tím, zda SZZ nebo její součást složil. Výsledek zkoušky (známku) vyhlásí předseda.
(12) O průběhu a výsledku SZZ se vede zápis v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program.
(13) Student, který v daném akademickém roce splnil podmínky pro konání SZZ nebo její poslední součásti, musí SZZ složit nejpozději v bezprostředně následujících dvou akademických rocích. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
(14) Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odstavce 5, ale nevykonal SZZ nebo její poslední součást, může být na základě žádosti studenta, z rozhodnutí děkana, počínaje následujícím akademickým rokem, přerušeno studium až do termínu konání SZZ.
(15) SZZ nebo její součást lze v případě neúspěchu dvakrát opakovat, a to vždy nejpozději v akademickém roce bezprostředně následujícím po předchozím termínu jejího konání, nejdříve však v dalším termínu konání SZZ. V případě neúspěchu v jedné součásti SZZ student opakuje jen tu součást, v níž neuspěl. Pokud však je v rámci jedné součásti další dělení na jednotlivé předměty či podobory a student v jednom z předmětů či podoborů neuspěl, opakuje celou tuto součást.
(1) Celkový výsledek studia se hodnotí po absolvování jednotlivých součástí SZZ podle dosažených výsledků studia a výsledného hodnocení SZZ. Hodnocení může být „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“. Na návrh komise může děkan přiznat „cenu děkana“, na návrh děkana může rektor přiznat „cenu rektora“.
(2) Student prospěl s vyznamenáním, jestliže dosáhl váženého studijního průměru za dobu celého studia nejhůře 1,50 a SZZ vykonal s celkovým prospěchem „výborně“ nebo „výborně minus“ (1,50). Student je hodnocen stupněm „neprospěl“ (4,00), pokud v termínu stanoveném v čl. 13 odst. 14 nebo odst. 16 nesložil SZZ. Ostatní studenti jsou hodnoceni stupněm „prospěl“.
(1) Státní rigorózní zkouška se může konat v oblasti studia, ve které fakulta uskutečňuje magisterský studijní program, pokud má v rámci jeho akreditace oprávnění přiznávat příslušný akademický titul podle § 46 odst. 5 zákona.
(1) Přihlášku ke státní rigorózní zkoušce může podat absolvent magisterského studijního programu odpovídajícího zaměření státní rigorózní zkoušky.
(2) Přihláška se podává prostřednictvím IS STAG. Přihlášku lze podat kdykoli během akademického roku. V přihlášce musí být uveden obor státní rigorózní zkoušky. Zaměření rigorózní práce musí být v souladu s oborem rigorózního řízení.
(3) Rigorózní prací uchazeč prokazuje schopnost samostatné tvůrčí činnosti. Uchazeč má právo navrhnout téma své rigorózní práce. Jako rigorózní práci lze předložit obhájenou doktorskou disertační práci. Ve výjimečných případech může děkan jako rigorózní práci uznat obhájenou magisterskou diplomovou práci, pokud splňuje požadavky kladené na rigorózní práci a posudky oponentů tak výslovně doporučí. Jako rigorózní práci lze rovněž předložit soubor publikovaných vědeckých prací, doplněný komentářem.
(4) Další náležitosti rigorózní práce může stanovit děkan vnitřní normou.
(5) K přihlášce ke státní rigorózní zkoušce uchazeč přiloží:
a) strukturovaný profesní životopis,
b) doklady o absolvování magisterského studia, včetně dodatku diplomu, popř. u absolventa zahraniční vysoké školy osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle § 89 a 90 zákona,
c) rigorózní práci.
(6) Vykazuje-li přihláška ke státní rigorózní zkoušce formální a obsahové vady, vyzve děkan příslušné fakulty uchazeče k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů. Pokud nebudou vady ve stanovené lhůtě odstraněny, má se za to, že přihláška je neplatná.
(7) Fakulta sdělí uchazeči ve lhůtě 60 dnů od doručení přihlášky podrobnosti ke konání státní rigorózní zkoušky, zejména požadavky ke zkoušce a podmínky poskytování konzultací.
(1) Státní rigorózní zkouška má dvě části. První částí je ústní zkouška, která svým zaměřením odpovídá obsahu státní doktorské zkoušky konané na fakultě. Druhou částí je obhajoba rigorózní práce. Státní doktorská zkouška vykonaná podle § 47 odst. 4 zákona může být uznána jako ústní část státní rigorózní zkoušky. O uznání ústní části zkoušky rozhoduje děkan příslušné fakulty s přihlédnutím ke stanovisku komise.
(2) Komisi pro státní rigorózní zkoušku jmenuje děkan z řad profesorů, docentů a dalších odborníků schválených vědeckou radou příslušné fakulty. Další členy komise může jmenovat ministerstvo. Komise pro státní rigorózní zkoušku se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně dalších tří členů. Nejméně jeden člen komise musí být osobou mimo akademickou obec TUL. Při konání zkoušky musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů zkušební komise pro státní rigorózní zkoušku, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda.
(3) Rigorózní práci posuzují nejméně dva oponenti, kteří jsou na návrh předsedy komise jmenováni děkanem. Oponenty mohou být jen významní odborníci v příslušném oboru; alespoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem (nebo zahraničním ekvivalentem). Nejvýše jeden oponent může být členem akademické obce TUL. Oponenti jsou oprávněni se zúčastnit obhajoby rigorózní práce a mohou být členy komise pro státní rigorózní zkoušku.
(4) Termín konání státní rigorózní zkoušky stanoví děkan příslušné fakulty. Pozvánka na státní rigorózní zkoušce je zaslána uchazeči minimálně 30 dnů před datem konání zkoušky. Posudky oponentů tvoří přílohu pozvánky.
(5) Průběh a vyhlášení výsledků státní rigorózní zkoušky jsou veřejné.
(6) O konání státní rigorózní zkoušky se pořizuje zápis, který podepisuje předseda a všichni přítomní členové komise. Na neveřejné části státní rigorózní zkoušky komise zhodnotí průběh rigorózního řízení a tajným hlasováním rozhodne o její klasifikaci, přičemž klasifikační stupně jsou "prospěl" nebo "neprospěl". K dosažení klasifikace "prospěl" je zapotřebí většiny kladných hlasů všech členů zkušební komise pro státní rigorózní zkoušku. Pokud uchazeč neuspěje pouze u jedné části státní rigorózní zkoušky, opakuje pouze tu část, která byla hodnocena stupněm „neprospěl“.
(7) Ústní zkoušku a obhajobu rigorózní práce lze v případě neúspěchu opakovat nejvýše jedenkrát.
(8) Rigorózní práce včetně posudků oponentů a výsledků státní rigorózní zkoušky budou uloženy v souladu se Spisovým řádem TUL.
(9) Po úspěšném vykonání státní rigorózní zkoušky vydá TUL jejímu absolventovi diplom s uvedením akademického titulu, který byl přiznán. Diplom je vydáván zpravidla v rámci promocí na TUL.
(1) Doktorský studijní program (dále jen „DSP“) je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Studium je orientováno na vědeckou práci v daném oboru a úroveň znalostí je prokazována státní doktorskou zkouškou (dále jen „SDZ“).
(2) Studium v DSP probíhá podle individuálního studijního plánu (dále „ISP“) pod vedením školitele a případně za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta DSP po projednání v oborové radě jmenuje a odvolává děkan.
(3) ISP je základním dokumentem individuální odborné přípravy studenta ve studiu v DSP ISP stanoví:
a) předměty a jejich časovou a obsahovou posloupnost, způsob ověřování studijních výsledků studenta DSP v souladu se studijním programem,
b) téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a v oblasti umění, rámcové vymezení tématu tvoří základ disertační práce,
c) případné studium a stáže či praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních.
(4) ISP je sestaven školitelem po dohodě se studentem DSP. Školitel předkládá ISP nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia ke schválení oborové radě. Po schválení je ISP závazný.
(5) Změny obsahové náplně ISP, časového harmonogramu, formy studia či školitele jsou možné pouze na základě písemné žádosti adresované oborové radě. Žádost obsahuje zdůvodnění změn, vyjádření studenta DSP a školitele, v případě změny školitele vyjádření obou školitelů.
(6) Studium v DSP obsahuje:
a) studijní část zaměřenou na studium a vykonání zkoušek z předmětů akreditovaného DSP a ukončenou SDZ,
b) vědecko-výzkumnou nebo tvůrčí část zaměřenou na zpracování disertační práce a ukončenou její obhajobou.
(7) Studium v DSP sleduje a hodnotí oborová rada ustanovená podle čl. 20.
(8) Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení OR. Závěrem hodnocení je jedno z těchto konstatování:
a) student DSP plní individuální studijní plán,
b) student DSP bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu,
c) student DSP ze závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu,
d) student DSP nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu.
V případech uvedených v písmenech b) a d) může děkan ukončit studium ve smyslu čl. 34 odst. 2.
(1) Na průběh studia v DSP se přiměřeně vztahuje část druhá tohoto řádu. Podrobnější ustanovení o organizaci, průběhu studia, hodnocení studia, průběhu SDZ a obhajobě disertační práce stanoví směrnice děkana.
(2) Prezenční forma studia v DSP je uskutečňována na pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta DSP a organizujícím jeho činnost i pobyt na pracovišti (dále jen „školicí pracoviště“). Kombinovaná forma studia se uskutečňuje převážně mimo školicí pracoviště především na základě samostatné přípravy studenta DSP.
(3) Student DSP může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány „prospěl“ nebo „neprospěl“ a jsou zapsány do IS STAG a do protokolu o zkouškách. Podmínky pro její opakování stanoví garant předmětu.
(4) Student DSP má právo zúčastnit se výuky kteréhokoli předmětu vyučovaného na TUL. Student DSP může po dohodě se školitelem absolvovat i další volitelné předměty, které nemusí být zakončeny zkouškou.
(5) Termín pro podání žádosti o obhajobu disertační práce ve všech formách studia je nejdéle do šesti let od zápisu do studia, pokud děkan ve výjimečných případech nestanoví jinak. Do této doby se nezapočítává doba přerušení studia.
(1) Studium sleduje a hodnotí oborová rada DSP ustavená podle § 47 odst. 6 zákona.
(2) Oborová rada je základním odborným, koncepčním, kontrolním a hodnotícím poradním orgánem děkana pro příslušný DSP. Za svoji činnost odpovídá děkanovi. OR má nejméně pět členů.
(3) Oborovou radu pro každý DSP jmenuje a odvolává děkan, po projednání ve vědecké radě fakulty.
(4) Funkční období oborové rady je shodné s dobou platnosti akreditace, v případě akreditace nové, nebo prodloužení nebo rozšíření akreditace je jmenována nová oborová rada.
(5) Členství v oborové radě zaniká před uplynutím funkčního období, vzdáním se členství, úmrtím nebo odvoláním z funkce člena oborové rady.
(6) Předsedou oborové rady je garant DSP. Garant DSP je jmenován v souladu s Akreditačním řádem TUL. Oborová rada může ustanovit ze svých řad místopředsedu, kterého může předseda pověřit svým zastupováním v běžné agendě po dobu, kdy nemůže vykonávat svoji funkci.
(7) Oborová rada zejména:
a) projednává návrhy vyhlašovaných témat disertačních prací v rámci DSP,
b) vyjadřuje se ke složení přijímacích komisí pro DSP,
c) vyjadřuje se k návrhu školitele DSP,
d) projednává ISP,
e) navrhuje předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise pro SDZ,
f) navrhuje předsedu, místopředsedu, oponenty a členy komise pro obhajobu disertační práce (dále jen „komise pro obhajobu“),
g) sleduje vývoj DSP a iniciuje návrhy na změny,
h) hodnotí průběh studia, projednává roční hodnocení studenta DSP a předkládá je děkanovi.
(8) Oborová rada se schází z rozhodnutí jejího předsedy podle potřeby, nejméně však jednou za rok. Kopie zápisů z jednání oborové rady jsou zasílány děkanovi. Ve výjimečných případech, rozhodne-li děkan po projednání s předsedou oborové rady, může jednání oborové rady proběhnout online formou videokonference v reálném čase nebo hybridně s kombinací prezenční a videokonferenční účasti.
(9) Mezi zasedáními oborové rady ji zastupuje její předseda, nebo jím pověřený místopředseda, nebo předsedou pověřený jiný člen oborové rady.
(10) Pokud oborová rada nekoná v některé záležitosti podle odstavce 7 písm. a) až f) po dobu delší než 60 dní, může děkan rozhodnout bez projednání v oborové radě. O této skutečnosti děkan vyrozumí příslušnou vědeckou radu na jejím nejbližším zasedání.
(1) Školitel je garant odborného programu studenta DSP a tématu jeho disertační práce. Student DSP s ním zejména konzultuje své záležitosti týkající se studia. Školitel má právo se účastnit všech jednání o průběhu studia studenta DSP, s výjimkou disciplinárního řízení. Školitel se vyjadřuje ke všem žádostem studenta DSP a je bez zbytečného odkladu informován o tom, jak o nich bylo rozhodnuto.
(2) Školitelem může být profesor nebo docent, případně další významný odborník schválený příslušnou vědeckou či uměleckou radou na návrh děkana. Školitel je odborným garantem studenta DSP.
(3) Školitel sestavuje se studentem DSP ISP. Vede odborně i organizačně studenta DSP v průběhu studia, ve spolupráci s garanty předmětů provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnění studentem DSP a vyjadřuje se k žádosti o přerušení studia. Dále vede studenta DSP při zpracovávání disertační práce. Má právo účastnit se zkoušek studenta DSP v rámci jeho studia.
(4) Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP studenta DSP. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá OR hodnocení plnění ISP v písemné formě.
(5) Školitel se účastní rozpravy, SDZ a obhajoby disertační práce svého studenta DSP včetně neveřejné části. Školitel nemůže být členem komise pro SDZ ani komise pro obhajobu disertační práce, které rozhodují o jeho studentovi DSP.
(6) Pro konzultování vybraného okruhu problémů disertační práce může děkan na návrh školitele jmenovat jako konzultanta významného odborníka v daném oboru.
(7) V případě prokázaného neplnění povinností školitele, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může děkan provést změnu školitele.
(8) Garant předmětu DSP zodpovídá za výuku předmětu studijního programu. Zároveň je též zkoušejícím. Garantem předmětu DSP je zpravidla profesor nebo docent.
(1) SDZ student DSP prokazuje odborné a teoretické znalosti v daném studijním oboru DSP, včetně znalostí základních metod vědecké práce, způsobilosti osvojovat si nové poznatky vědy, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. Jako součást SDZ student DSP obhajuje předložené písemné teze disertační práce.
(2) Přihlášku ke SDZ opatřenou vyjádřením školitele podává student DSP po splnění všech povinností stanovených pro studijní část studia individuálním studijním plánem prostřednictvím studijního oddělení.
(3) SDZ se uskuteční zpravidla do 90 dnů od podání přihlášky k této zkoušce.
(4) Student DSP přiloží k přihlášce ke SDZ teze disertační práce ve formě dohodnuté se školitelem. Teze obsahují zejména shrnutí a zhodnocení poznatků ve studované oblasti, seznam souvisejících vlastních prací a strukturovaný profesní životopis studenta DSP.
(5) O konání SDZ rozhoduje na základě stanoviska oborové rady děkan. Rozhodnutí děkana je oznámeno předsedovi oborové rady, školiteli a studentovi DSP se zdůvodněním případného záporného stanoviska do 30 dnů ode dne podání přihlášky.
(6) Zkušební komise pro SDZ se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně dalších tří členů. Nejméně jeden člen komise musí být osobou mimo akademickou obec TUL. Školitel ani konzultant není členem komise SDZ.
(7) Předsedu, místopředsedu a další členy zkušební komise pro SDZ jmenuje děkan na návrh oborové rady. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.
(8) Termín SDZ stanoví děkan.
(9) Právo zkoušet při SDZ mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty nebo Vědeckou radou TUL v případě studijních programů uskutečňovaných TUL a případně odborníci jmenovaní ministerstvem.
(10) Při konání SDZ musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů zkušební komise pro SDZ, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda. Ve výjimečných případech může děkan povolit konání SDZ online formou videokonference v reálném čase. Pokud má komise při jednání formou videokonference tajně hlasovat, použijí se pro tajné hlasování technické prostředky, které zajistí tajnost hlasování.
(11) Průběh SDZ a vyhlášení výsledku jsou veřejné. Hodnocení průběhu SDZ je neveřejné.
(12) Na neveřejné části SDZ zkušební komise zhodnotí průběh SDZ a tajným hlasováním rozhodne o její klasifikaci, přičemž klasifikační stupně jsou „prospěl“ nebo „neprospěl“. K dosažení klasifikace „prospěl“ je zapotřebí většiny kladných hlasů všech členů zkušební komise pro SDZ.
(13) O průběhu SDZ a jejím závěru se vede zápis, který podepisuje předseda zkušební komise a o hlasování je pořízen protokol. Zkušební komise ve svých závěrech rovněž zhodnotí předložené teze disertační práce a vyjádří se k dalšímu postupu studenta DSP při vypracovávání disertační práce.
(14) Je-li SDZ neúspěšná, seznámí předseda zkušební komise pro SDZ studenta DSP s podmínkami, které zkušební komise pro SDZ stanovila pro její opakování. SDZ lze opakovat nejvýše jednou.
(1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta DSP samostatně tvůrčím způsobem vědecky nebo umělecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké nebo umělecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta DSP nebo výsledky přijaté k uveřejnění.
(2) Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program, nebo v jazyce anglickém.
(3) Obsahem disertační práce jsou zejména tyto části:
a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce, s odkazy na použité prameny,
b) cíle disertační práce,
c) popis vlastního řešení,
d) původní výsledky a jejich uplatnění zejména ve veřejně oponovaných publikacích a projektech,
e) zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo pro praxi,
f) doporučení na pokračování práce v daném tématu a oboru,
g) seznam publikovaných prací studenta DSP (včetně uvedení všech spoluautorů publikovaných prací a jejich autorských podílů) a jejich případné citace,
h) seznam použité literatury,
i) prohlášení o duševním vlastnictví, případně autorských právech, které je uvedeno zvláštním prohlášením v úvodu disertační práce,
j) anotace v jazyce, ve kterém je DSP akreditován, anotace v anglickém jazyce, případně anotace v některém dalším světovém jazyce.
(4) Disertační práce může být tvořena souborem již uveřejněných nebo ke zveřejnění přijatých prací k danému tématu, na jejichž autorství se student DSP významným způsobem podílel. V takovém případě student DSP opatří soubor prací uceleným úvodem do problematiky a komentářem, ve kterých vyjasní vlastní podíl na výsledcích a doplní všechny informace uvedené v odstavci 3 nutné pro zhodnocení disertační práce.
(5) Orientační rozsah disertační práce a další podmínky může dále upravit oborová rada nebo příslušná směrnice děkana.
(6) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu, řešeného větším pracovním týmem, obsahuje v povinných dokladech vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student DSP je autorem té části práce, kterou předkládá, a o procentuálním podílu studenta DSP na projektu.
(7) K disertační práci je přiložen autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je uveden stručný výtah disertační práce v členění podle odstavce 3 se zdůrazněním dosažených výsledků. Součástí autoreferátu je také strukturovaný profesní životopis studenta DSP. Autoreferát je psán v českém nebo anglickém jazyce.
(1) Student DSP po úspěšně vykonané SDZ podává děkanovi žádost o obhajobu disertační práce, která je opatřena vyjádřením školitele ve smyslu doporučení nebo nedoporučení obhajoby disertační práce. Součástí žádosti je požadovaný počet výtisků disertační práce, autoreferátů, posudek školitele, seznam publikací studenta DSP a strukturovaný profesní životopis studenta DSP.
(2) Příslušné oddělení fakulty materiály předložené podle odstavce 1 formálně posoudí a v případě splnění formálních náležitostí dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí studentovi DSP odevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi oborové rady. Na základě předložených materiálů je zpravidla do 30 dnů děkanem jmenována komise pro obhajobu a oponenti disertační práce.
(3) Komisi pro obhajobu jmenuje děkan na návrh oborové rady.
(4) Komise pro obhajobu má nejméně sedm členů a je složena z předsedy, místopředsedy a dalších významných akademických a vědeckých pracovníků působících na TUL, fakultě, jiných vysokých školách a vědeckých pracovištích, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise musí být osobami mimo akademickou obec TUL; nejméně čtyři členové komise musí být profesoři nebo docenti. Další odborníci musí být schváleni příslušnou vědeckou nebo uměleckou radou fakulty. Školitel ani konzultant není členem komise pro obhajobu. Jednání komise včetně její neveřejné části se mohou účastnit i oponenti, školitel a konzultant.
(5) Příslušné oddělení fakulty poskytne členům komise oponentní posudky a přístup k disertační práci v elektronické formě. Předseda komise pro obhajobu stanoví termín obhajoby disertační práce tak, aby byl tento termín znám zpravidla do 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízení zastaveno. S tímto termínem je seznámen student DSP, školitel, oponenti a členové komise. Předseda komise může stanovením termínu pověřit příslušné oddělení fakulty.
(6) Místo a termín obhajoby disertační práce jsou zveřejněny nejméně dva týdny před jejím konáním ve veřejné části internetových stránek fakulty nebo TUL. Všichni členové komise pro obhajobu, školitel a student DSP jsou pozváni k obhajobě. S pozváním všichni obdrží oponentní posudky a autoreferát. Případné připomínky k disertační práci lze podat písemně předsedovi komise pro obhajobu nebo ústně přednést při obhajobě disertační práce. Uchazeč je povinen k nim zaujmout stanovisko.
(7) Obhajobu disertační práce řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda komise pro obhajobu.
(8) Podmínkou konání obhajoby disertační práce je účast předsedy nebo místopředsedy, alespoň jednoho oponenta a alespoň dvou třetin z celkového počtu členů komise pro obhajobu. Nepřítomnost nejvýše jednoho z oponentů u obhajoby disertační práce je možná v případě, že jeho posudek byl kladný a přítomní členové komise pro obhajobu s omluvou jeho neúčasti souhlasí. Posudek nepřítomného oponenta je při obhajobě disertační práce přečten. Nepřítomnost školitele u obhajoby disertační práce jím vedené je možná v případě, pokud s ní souhlasí student DSP.
(9) Ve výjimečných případech může děkan povolit konání obhajoby disertační práce online formou videokonference v reálném čase. Pokud má komise pro obhajobu při jednání formou videokonference tajně hlasovat, použijí se pro tajné hlasování technické prostředky, které zajistí tajnost hlasování.
(10) Obhajoba disertační práce sestává z veřejné a neveřejné části.
(11) Ve veřejné části je nejdříve představen student DSP, který přednese stručný referát o výsledcích své disertační práce, pak jsou přečteny oponentské posudky, hodnocení školitele a proběhne rozprava. Student DSP má povinnost reagovat na oponentské posudky a zodpovědět případné další dotazy.
(12) Neveřejná část obhajoby disertační práce se koná pouze za přítomnosti členů komise pro obhajobu, přítomných oponentů a školitele a případně konzultanta. Členové komise tajně hlasují o rozhodnutí, zda student DSP obhájil nebo neobhájil disertační práci. Klasifikační stupně jsou „prospěl“ nebo „neprospěl“. Stanovisko komise je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina všech členů komise pro obhajobu pro hodnocení „prospěl“. V případě negativního výsledku hlasování se komise usnáší na prohlášení, které odůvodňuje příslušné rozhodnutí.
(13) Výsledek obhajoby disertační práce oznamuje předseda komise pro obhajobu studentovi DSP neprodleně po ukončené neveřejné části; tato část obhajoby je veřejná.
(14) O průběhu obhajoby disertační práce a usneseních komise pro obhajobu se vede zápis, který podepisuje předseda komise; o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise.
(15) Disertační práce včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby disertační práce budou uloženy v souladu se Spisovým řádem TUL.
(16) Student DSP může jedenkrát opakovat obhajobu disertační práce po přepracování disertační práce v termínu určeném směrnicí děkana.
(1) Disertační práci posuzují nejméně dva oponenti, kteří jsou na návrh oborové rady jmenováni děkanem. Oponenty mohou být jen významní odborníci v příslušném oboru; alespoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem (nebo zahraničním ekvivalentem); toto pravidlo se nevztahuje na umělecké obory. Nejvýše jeden oponent může být členem akademické obce TUL. Oponentem nemůže být školitel ani konzultant.
(2) Oponent je povinen vypracovat samostatný písemný posudek nejpozději do 1 měsíce od doručení jmenování oponentem disertační práce nebo oznámit do 15 dnů ode dne doručení, že posudek nemůže vypracovat. V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat nebo neobdrží-li příslušné oddělení fakulty posudek do 45 dnů, může děkan na návrh předsedy oborové rady po projednání v oborové radě odvolat původního a jmenovat nového oponenta.
(3) Oponentský posudek musí obsahovat zejména:
a) zhodnocení významu disertační práce pro obor,
b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle,
c) stanovisko k výsledkům disertační práce a významu původního konkrétního přínosu autora disertační práce,
d) případné další vyjádření, zejména vyjádření k systematičnosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce,
e) vyjádření k publikacím studenta DSP,
f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje nebo nedoporučuje disertační práci k obhajobě.
(4) Příslušné oddělení fakulty seznámí s oponentními posudky studenta DSP i jeho školitele bez zbytečného odkladu. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje na závažné nedostatky nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může student DSP vzít zpět svou žádost o obhajobu disertační práce k přepracování a řízení k obhajobě disertační práce se zastavuje. Zpětvzetí žádosti o obhajobu disertační práce v průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby je možné nejvýše jednou. Nevyužije-li student DSP možnost opravy, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce povinné.
(1) Doktorátem pod dvojím vedením (tzv. cotutelle) se rozumí společné studium v DSP na TUL a na zahraniční vysoké škole pod vedením dvou školitelů z obou institucí na základě individuální dohody mezi vysokými školami. Dohoda o společném vedení disertační práce se uzavírá individuálně pro každého studenta. Dohodu podepisují statutární zástupce TUL, děkan fakulty TUL, statutární zástupce zahraniční vysoké školy, statutární zástupce příslušné součásti zahraniční vysoké školy, oba školitelé a student.
(2) Dohoda o společném vedení disertační práce obsahuje zejména:
a) názvy pracovišť, kterých se dohoda týká,
b) identifikační údaje studenta,
c) jména obou školitelů,
d) název a jazyk disertační práce,
e) označení pracoviště, kde se bude konat obhajoba disertační práce,
f) způsob složení komise pro obhajobu disertační práce, přičemž počet členů komise musí respektovat článek 24,
g) vymezení univerzity, která bude odpovědná za administrativní úkony spojené s obhajobou disertační práce,
h) stanovení výše případných poplatků spojených se studiem.
(3) Student DSP pod dvojím vedením absolvuje části svého doktorského studia na obou institucích. Konkrétní obsah a rozsah spolupráce při doktorátu pod dvojím vedením upravuje dohoda se zahraniční vysokou školou.
(4) Student doktorátu pod dvojím vedením musí být zapsán do akreditovaného DSP na TUL. Zároveň musí být současně zapsán do DSP na zahraniční vysoké škole.
(5) Studium v DSP na TUL probíhá podle zákona o vysokých školách a vnitřních předpisů TUL. Studium v DSP na zahraniční vysoké škole probíhá v souladu s jejími vnitřními předpisy a zákony dané země.
(6) Části studia a harmonogram přípravy disertační práce na zahraniční vysoké škole jsou uvedeny v individuálním studijním plánu studenta DSP.
(7) Obhajoba disertační práce pod dvojím vedením se koná v souladu s článkem 24 před společnou komisí složenou z členů TUL, členů zahraniční vysoké školy, popř. dalších členů. K obhajobě jsou přizváni oba školitelé.
(8) Absolvent studia pod dvojím vedením obdrží vysokoškolský diplom a dodatek diplomu v souladu s právními předpisy obou států. Ve vysokoškolském diplomu TUL je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola.
(9) Další podmínky doktorátu pod dvojím vedením může stanovit vnitřní norma fakulty.
(1) Práva studentů vymezuje § 62 zákona, povinnosti studentů vymezuje § 63 zákona.
(2) Rozhodování o právech a povinnostech studentů je upraveno § 68 a 69 zákona. Postup při doručování rozhodnutí je stanoven v zákoně a v čl. 3 odst. 4 Statutu TUL.
(3) Student je povinen užívat pro komunikaci na TUL univerzitní emailovou adresu.
(4) Student je povinen se zúčastnit průzkumů zaměřených na snížení studijní neúspěšnosti, pokud tak stanoví příkaz rektora nebo děkana.
(1) Přijímání ke studiu ve studijním programu upravují § 48 až 50 zákona a čl. 4 Statutu TUL. Pokud se studijní program člení na specializace, mohou být studenti v rámci studijního programu přijímáni na jednotlivé specializace, nebo si specializaci zvolí v průběhu studia.
(2) Studentem se přijatý uchazeč stává dnem zápisu do studia na fakultě, která uskutečňuje studijní program (§ 51 odst. 2 zákona).
(1) O uznání části studia nebo jednotlivých zápočtů a zkoušek (včetně jednotlivých zápočtů a zkoušek absolvovaných na zahraniční vysoké škole) rozhoduje děkan.
(2) O uznání studia získaného na vysoké škole v zahraničí rozhoduje rektor.
(3) Studentovi mohou být na základě písemné žádosti uznány absolvované části studia nebo jednotlivé zápočty a zkoušky:
a) absolvované v předchozím nebo souběžném studiu ve studijních programech uskutečňovaných TUL nebo její fakultou,
b) absolvované v předchozím nebo souběžném studiu na některé vysoké škole v České republice nebo v zahraničí,
c) úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů podle § 60 odst. 2 zákona,
d) absolvované v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole podle § 68 odst. 1, písm. d) zákona.
(4) Při rozhodování podle odstavce 3 se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditní hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu.
(5) Studentovi může být uznána celá část absolvovaného studia podle odstavce 3 písm. a); b) a d); v případě uznání studia podle odstavce 3 písm. c) pouze do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia po vyjádření garanta studijního programu.
(6) Uznání výsledků z jednotlivých předmětů děkanovi doporučí, případně nedoporučí, garanti příslušných předmětů.
(7) Žádost o uznání podle odstavce 3 musí student podat prostřednictvím IS STAG nejpozději v prvních dvou týdnech semestru, ve kterém se předmět vyučuje. Součástí žádosti jsou doklady nebo kopie dokladů v případě, že jde o předmět absolvovaný ve studiu na některé vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, potvrzujících absolvování předmětu a dokládajících jeho rozsah a obsah. Do IS STAG se zapíše předmět dnem uznání zápočtu, klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky včetně uvedení známky.
(8) Při uznání absolvovaných předmětů mohou být zároveň stanoveny podmínky pro řádné ukončení studia (zejména maximální možnou dobu případného přerušení studia).
(9) Studentovi jsou uznány všechny kredity získané během studia na vysoké škole v zahraničí v souladu s Evropským systémem převodu kreditů (dále jen „ECTS“) a studijní smlouvou uzavřenou za tímto účelem; uznané předměty s kreditním ohodnocením se zapíší do IS STAG.
(1) Přerušení studia upravuje § 54 zákona.
(2) Student může, s výjimkou prvního semestru, požádat děkana, i bez udání důvodu, o přerušení studia, a to nejpozději před začátkem výuky v příslušném semestru.
(3) Přerušení studia v průběhu nebo bezprostředně po prvním semestru studia je možné jen zcela výjimečně ze závažných důvodů, o jejichž naléhavosti rozhoduje děkan.
(4) Děkan přeruší studium zpravidla jen na celé semestry. Ze závažných důvodů může děkan na žádost studenta přerušit studentovi studium i v průběhu semestru. Přerušení studia se zpravidla ukončuje tak, aby se časově shodovalo s koncem některého semestru. Studium lze přerušit nejdéle však do maximální doby studia.
(5) V mimořádných odůvodněných případech může děkan přerušit studentovi studium i z vlastního podnětu bez jeho předchozí žádosti.
(6) Děkan z vlastního podnětu přeruší studium studentovi, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem buď podle § 58 odst. 3 zákona a student tento poplatek neuhradil ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku, nebo podle § 58 odst. 4 zákona a student tento poplatek neuhradil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku. Studentovi se přeruší studium do doby, než uhradí poplatek, nejdéle však na dobu 60 dnů nebo do doby maximální doby studia, podle toho co nastane dříve. Pokud student poplatek uhradí, bude zapsán ke studiu následující den po připsání platby na účet TUL. V případě, že student v této době přerušení neuhradí dlužnou částku, bude mu studium ukončeno v souladu s čl. 34 odst. 4.
(7) Při přerušení studia v průběhu semestru se kredity za případné předměty absolvované v neúplné části semestru pro účely splnění této podmínky přičítají k výsledkům semestru absolvovaného po ukončení přerušení studia.
(8) Při změně studijních plánů v době přerušení studia může děkan předepsat studijní povinnosti, které musí student splnit a přiměřenou lhůtu k jejich splnění.
(9) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, jíž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia.
(10) Celková doba všech přerušení studia v rámci daného studijního programu nesmí přesáhnout:
a) u bakalářského studijního programu 12 měsíců,
b) u jedno až tříletého magisterského studijního programu, který navazuje na bakalářský studijní program, dobu 12 měsíců,
c) u čtyř až šestiletého magisterského studijního programu dobu 24 měsíců,
d) u tří až čtyřletého DSP dobu 24 měsíců.
(11) Ze závažných důvodů může děkan přerušit studium až na 36 měsíců. U studia přerušeného z důvodu neuhrazení poplatků není celková doba přerušení studia stanovena.
(12) Pomine-li důvod pro přerušení studia, může děkan na žádost osoby, jíž bylo studium přerušeno, přerušení studia ukončit i před uplynutím stanovené doby přerušení.
(13) Po ukončení přerušení studia je osoba povinna do pěti pracovních dnů kontaktovat studijní oddělení příslušné fakulty. Nezapíše-li se osoba do pěti pracovních dnů po ukončení přerušení studia nebo nepožádá-li o jiný termín zápisu nebo nepožádá-li o prodloužení přerušení studia, je to důvodem pro ukončení studia podle čl. 34 odst. 1 písm. b).
(14) Platnost zápisu předmětů po dobu přerušení studia se pozastavuje. Děkan může povolit výjimku ve smyslu zrušení zapsaného předmětu a jeho případné náhrady novým předmětem po ukončení přerušení studia.
(15) Přerušení studia zaznamenává studijní oddělení do IS STAG.
(1) Studentům, kteří studují v programu, jehož platnost akreditace skončí, může děkan navrhnout přestup do nového obsahově podobného studijního programu.
(2) Student po obdržení výzvy k přestupu sdělí do 15 dnů, zda s přestupem do jiného studijního programu souhlasí či nikoli. Pokud student řádně neukončí studium stávajícího studijního programu absolvováním do dne uplynutí platnosti akreditace, bude mu ukončeno studium v souladu s § 56, odst. 1 písm. d) zákona.
(3) Do jiného studijního programu může být převeden pouze student, který ke dni přestupu nedosáhne maximální doby studia dle článku 10, odst. 20. Zároveň student musí splnit podmínky pro postup do dalšího semestru podle článku 7.
(4) Doba studia v předchozím studijním programu se přitom započítá do celkové doby studia. Přestup na jiný studijní program neprodlužuje maximální dobu studia.
(5) Přestup na jiný studijní program lze realizovat pouze v období mezi semestry, nejdéle však do doby uplynutí platnosti akreditace. Po přestupu do nového studijního programu musí student splnit studijní povinnosti dané studijním plánem studijního programu, do něhož přestoupil. Po přestupu může student požádat o uznání absolvovaných částí z předchozího studia v souladu s článkem 29.
(6) Studium, na které student přestupuje, začíná ve stejný den, ve který je ukončeno předchozí studium, ze kterého student přestupuje.
(7) Přestup nezakládá nárok na udělení následných výjimek z ustanovení tohoto řádu nebo vnitřních norem fakult upravujících studium.
(8) Podrobnosti organizace pro přestup do jiného studijního programu může stanovit vnitřní norma děkana.
(9) Dnem řádného ukončení studia v bakalářském a magisterském studijním programu je den, kdy student úspěšně vykonal SZZ předepsanou na závěr studia nebo její poslední součást (§ 55 odst. 1 zákona). Dnem řádného ukončení studia v DSP je den, kdy byla vykonána obhajoba disertační práce.
(10) Dokladem o řádném ukončení studia a o získání akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
(1) Student, který hodlá zanechat studia (§ 56 odst. 1 písm. a) zákona), oznámí tuto skutečnost v písemném prohlášení adresovaném děkanovi. Může tak učinit kdykoliv během studia.
(2) Osoba, která zanechala studia, se musí nejpozději do 15 kalendářních dnů po podání svého písemného prohlášení o zanechání studia dostavit na studijní oddělení, kde předloží doklad o vypořádání všech svých závazků vůči TUL. Závazky lze rovněž vypořádat korespondenčně.
(3) Student si může vyžádat doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu.
(1) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona), jestliže student:
a) se nedostavil k zápisu do studia v daném termínu v případě, že se do pěti dnů od tohoto termínu písemně neomluví nebo jeho omluva není přijata podle čl. 7 odst. 7,
b) se nedostavil k zápisu do dalšího studia do pěti pracovních dnů po ukončení přerušení studia, nebo nepožádá-li o jiný termín zápisu nebo nepožádá-li o prodloužení přerušení studia podle čl. 30 odst. 13 a jeho žádost není kladně vyřízena,
c) neprovedl ve stanoveném termínu a předepsaným způsobem předběžný zápis podle čl. 8,
d) nesplnil podmínky prvního semestru studia stanovené v čl. 7 odst. 3, nebo nesplnil podmínky pro postup do dalšího akademického roku stanovené v čl. 7 odst. 4,
e) nesplnil podmínky absolvování předmětu ani po jeho druhém, případně povoleném třetím zapsání (čl. 9 odst. 10),
f) v některém bloku povinně volitelných předmětů již nemá možnost získat vlastním zaviněním předepsaný počet kreditů,
g) nesplnil podmínku odevzdání bakalářské nebo diplomové práce podle čl. 13 odst. 4 písm. b),
h) nesložil SZZ nebo její poslední součást v časovém limitu podle čl. 13 odst. 13 nebo v opravném termínu podle čl. 13 odst. 15.
(2) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu kromě případů uvedených v odstavci 1, také v případech kdy student nesplnil některou podmínku, která vyplývá ze studijního programu, tohoto studijního a zkušebního řádu, nebo jiných vnitřních předpisů nebo vnitřních norem TUL.
(3) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu také v případě studenta prvního semestru, který se bez závažných důvodů neúčastní výuky stanovené harmonogramem akademického roku v prvních 7 týdnech, podrobnosti stanoví směrnice rektora.
(4) Děkan z vlastního podnětu rozhodne o ukončení studia studentovi, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 zákona a student tento poplatek neuhradil ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku a ani v době přerušení studia, nebo podle § 58 odst. 4 zákona a student tento poplatek neuhradil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku a ani v době přerušení studia.
(5) Student, který do 30 dnů prokazatelně nereaguje na výzvu nebo rozhodnutí odeslané děkanem v průběhu výuky nebo zkouškového období na adresu, kterou student udal podle § 63 odst. 3 písm. b) zákona, je považován za nedosažitelného a děkan může rozhodnout o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu z důvodů, které jsou uvedeny v odstavci 1 až 4.
(6) Na rozhodnutí o ukončení studia podle odstavce 1 až 5 se vztahuje § 68 zákona. Dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.
(7) Osoba, které děkan ukončil studium pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, se musí nejpozději do 15 kalendářních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí děkana dostavit na studijní oddělení, kde předloží doklad o vypořádání všech svých závazků vůči TUL. Závazky lze rovněž vypořádat korespondenčně.
(8) Student si může vyžádat doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu.
(1) Osoba vyloučená ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona se musí nejpozději do 15 kalendářních dnů poté, co rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci, dostavit na studijní oddělení, kde předloží doklad o vypořádání všech svých závazků vůči TUL. Závazky lze rovněž vypořádat korespondenčně.
(2) Student si může vyžádat doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu.
(1) Zveřejňování závěrečných prací se řídí podle § 47b zákona a směrnice rektora.
(2) TUL nevýdělečně zveřejňuje bakalářské, diplomové, rigorózní a disertační práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a vedoucích prací a záznamů o průběhu a výsledku obhajoby. Zveřejňování probíhá na základě vložení elektronické verze bakalářských, diplomových, rigorózních a disertačních prací, elektronické verze posudků oponentů a hodnocení vedoucích prací, výsledků obhajoby a záznamů o průběhu obhajoby do IS STAG a zpřístupněním databáze bakalářských, diplomových, rigorózních a disertačních prací on-line v univerzitní knihovně TUL. Posudky oponentů, hodnocení vedoucích prací a záznamy o průběhu a výsledku obhajoby jsou uloženy v souladu se Spisovým řádem TUL; podrobnosti stanoví směrnice rektora.
Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky, státní rigorózní zkoušky nebo jejich součástí nebo obhajoby disertační práce upravuje § 47c až 47e zákona.
(1) Řízení zahájená podle dosavadního studijního a zkušebního řádu se dokončí podle tohoto studijního a zkušebního řádu. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto studijního a zkušebního řádu, zůstávají zachovány.
(2) Pro studium ve studijních programech, které uskutečňuje TUL, může podrobnosti stanovit směrnice rektora.
(3) Práva a povinnosti studentů, kteří započali své studium před účinností tohoto studijního a zkušebního řádu, se řídí tímto studijním a zkušebním řádem, nejdříve však od akademického roku 2024/2025.
(4) U DSP uskutečňovaných TUL oborovou radu jmenuje a odvolává rektor po projednání ve Vědecké radě TUL.
(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád TUL registrovaný ministerstvem dne 28. června 2022 pod č.j. MSMT- 18402/2022-2.
(2) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem TUL dne 9. 4. 2024.
(3) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.
(4) Tento studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dnem zahájení akademického roku 2024/2025.
Tato webová stránka používá cookies
Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Informace o cookies.