Sledujte nás na Facebooku
| KE STAŽENÍ ZDE |
|---|
(1) Studijní a zkušební řád Technické univerzity v Liberci (dále jen „studijní a zkušební řád“) je vnitřním předpisem podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a podle Statutu Technické univerzity v Liberci (dále jen „Statut“).
(2) Tento studijní a zkušební řád upravuje pravidla studia v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných Technickou univerzitou v Liberci (dále jen „TUL“) nebo jejími fakultami ve všech formách studia a je závazný pro všechny studenty a pro všechny akademické i pedagogické pracovníky TUL vyučující v těchto studijních programech a další odborníky podílející se na výuce (dále jen „vyučující“).
(3) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat ve spolupráci se zahraniční nebo jinou tuzemskou vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. Podmínky studia upravuje smlouva zúčastněných vysokých škol. Smlouvu uzavírá jménem TUL rektor.
(4) Pro studium ve studijních programech, které uskutečňují jednotlivé fakulty, může podrobnosti stanovit směrnice děkana. Tyto směrnice musí být v souladu se zákonem, Statutem a tímto studijním a zkušebním řádem.
(1) Vymezení a náležitosti akreditovaného studijního programu upravuje § 44 zákona.
(2) Seznam studijních programů, které uskutečňuje TUL nebo její fakulty, jejich typy a profily, formy výuky, standardní doby studia a informace o jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením jsou zveřejněny ve veřejné části internetových stránek TUL.
(3) Studium v akreditovaném studijním programu se uskutečňuje podle studijního plánu daného studijního programu. Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků, aby bylo dosaženo cílů studia a profilu absolventa.
(4) Studijní předměty (dále jen „předměty“) mohou mít status předmětů:
a) povinných – jejich absolvování je podmínkou absolvování daného studijního programu,
b) povinně volitelných – student musí získat stanovený počet kreditů z jednotlivých bloků povinně volitelných předmětů,
c) volitelných – ostatní předměty studijního programu, případně předměty ostatních studijních programů.
(5) Studium může probíhat podle:
a) studijního plánu, který vede k získání znalostí a dovedností v jednom studijním programu,
b) studijního plánu se specializací, který vede k získání znalostí a dovedností v daném studijním programu a zároveň k jejich prohloubení výběrem stanoveného bloku předmětů specializace,
c) studijního plánu pro sdružené studium, které vede k získání znalostí a dovedností v příslušném studijním programu a k jejich rozšíření podle vedlejšího studijního plánu.(Společně dále jen „studijní plán“)
(6) V průběhu studia může student požádat děkana o změnu studijního plánu v rámci studijního programu, v němž je zapsán ke studiu.
(7) V návaznosti na studijní plán si student vytváří zápisem jednotlivých předmětů osobní studijní plán, v případě studentů doktorských studijních programů individuální studijní plán.
(8) Student může ze závažných důvodů požádat děkana o schválení mimořádného osobního studijního plánu. V mimořádném osobním studijním plánu může děkan stanovit individuální podmínky pro splnění studijních povinností.
(9) Z hlediska tvorby osobního studijního plánu studenta se předměty uvedené ve studijním programu člení na:
a) Předměty bez omezení, které si může zapsat každý student.
b) Předměty podmiňující, které jsou nezbytnou podmínkou pro zapsání předmětu navazujícího.
c) Předměty vylučující; platí-li, že u některého předmětu je uveden jiný předmět nebo skupina předmětů jako vylučující předměty. Tento předmět lze zapsat pouze tehdy, jestliže student nemá zapsán ani absolvován žádný z předmětů vylučujících. Jako vylučující jsou uváděny zejména předměty podobného obsahového zaměření.
d) Předměty vyhrazené jen pro určitou specifickou skupinu studentů – tato omezená možnost zápisu musí být uvedena v sylabu předmětu.
(10) Samostatnou součástí popisu studijního programu jsou sylaby jednotlivých předmětů zveřejňované v informačním systému studijní agendy (dále jen „IS/STAG“), které obsahují zejména:
a) název předmětu a jeho zkratku,
b) rozsah výuky, kreditní ocenění, způsob zakončení,
c) obsah a cíl předmětu,
d) požadavky na studenta ve vazbě na ukončení předmětu,
e) přehled probírané látky,
f) studijní literaturu,
g) podmínky pro případné omezení zápisu předmětu (podmiňující nebo vylučující předměty).
(1) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor v harmonogramu akademického roku TUL (dále jen „harmonogram TUL“). Rektor vyhlásí harmonogram TUL nejpozději 3 měsíce před jeho začátkem.
(2) Akademický rok se dělí na zimní semestr, letní semestr a období prázdnin. Semestr se skládá z období výuky a období bez výuky; v období bez výuky probíhají zkoušky a další činnost podle studijních programů.
(3) V harmonogramu TUL stanovuje rektor v jednotlivých semestrech zejména začátek a konec výuky, začátek a konec období bez výuky, začátky a konce prázdnin, termíny státních zkoušek a termíny promocí.
(4) Harmonogram fakulty stanovuje děkan. Harmonogram fakulty obsahuje zejména termíny zápisů pro jednotlivé typy, formy nebo ročníky studia, organizaci posledního semestru studia s ohledem na termíny státních zkoušek.
(1) Studium v bakalářském a magisterském studijním programu se uskutečňuje pomocí kreditního systému. V doktorském studijním programu je studium uskutečňováno pomocí kreditního systému, je-li tak studijní program akreditován.
(2) Každý předmět, uvedený ve studijním programu, je ohodnocen určitým počtem kreditů. Identický předmět má stejné kreditní ohodnocení pro všechny formy studia příslušného studijního programu.
(3) Student získává kredity po absolvování předmětu, tj. u předmětů zakončených zápočtem po získání zápočtu, u předmětů zakončených klasifikovaným zápočtem po získání klasifikovaného zápočtu, u předmětů zakončených zkouškou (nebo zápočtem a zkouškou) po složení této zkoušky. Předmět, který si student zapíše v daném akademickém roce, musí absolvovat nejpozději do termínu stanoveného v harmonogramu TUL pro daný akademický rok.
(4) Za každý předmět (včetně předmětů nahrazujících) lze v průběhu studia ve studijním programu získat kredity pouze jednou. Toto ustanovení neplatí pro neoborovou tělesnou výchovu a pro případné další předměty dovednostního charakteru určené ve studijním programu; u těchto předmětů je maximum celkem získatelných kreditů uvedeno v jejich sylabech.
(5) Studijní program ukládá studentovi získat v průběhu studia počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia, a to ve skladbě určené studijním programem a studijním plánem.
(1) Základními formami výuky jsou přednášky, cvičení, laboratorní a terénní cvičení, semináře, ateliéry, projekty, konzultace, exkurze, kurzy, soustředění, praxe a samostatné studium.
(2) Za odbornou úroveň výuky jednotlivých předmětů odpovídá garant předmětu. Za organizační zajištění výuky odpovídá vedoucí katedry nebo ústavu (dále jen „pracoviště“).
(1) Účast ve výuce je pro studenty povinná, s výjimkou přednášek a konzultací, nestanoví-li na začátku semestru garant předmětu jinak. Podmínka účasti v jiných formách výuky může být nahrazena jinými požadavky, pokud tak stanoví sylabus předmětu. V prvním semestru studia je povinná účast na přednáškách, nestanoví-li garant předmětu jinak.
(2) Studentovi, který se ze závažných důvodů nemůže zúčastnit povinné výuky, může vyučující určit náhradní způsob splnění studijních povinností v termínech, které nejsou v rozporu s harmonogramem TUL, případně může student požádat děkana o schválení mimořádného osobního studijního plánu dle článku 2 odst. 8.
(3) Podrobnosti organizace kombinované formy studia stanoví děkan před začátkem příslušného akademického roku nebo semestru.
(4) Vyhlášené podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky nelze v průběhu semestru měnit. Podmínky pro absolvování předmětu jsou vyhlášeny v IS/STAG na začátku semestru, nejpozději však druhý týden výuky.
(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia.
(2) Do dalšího akademického roku nebo semestru může být zapsán student, který splňuje podmínky pro zápis do dalšího roku nebo semestru studia stanovené v příslušném studijním programu a v tomto studijním a zkušebním řádu.
(3) Podmínky pro zápis do druhého semestru studia splňuje student, který získal do konce zkouškového období za první semestr studia alespoň 15 kreditů. Do tohoto počtu se nezapočítávají kredity za předměty uznané za předchozí studium na TUL nebo jiné fakultě nebo vysoké škole (nevztahuje se k uznaným předmětům v rámci programu ERASMUS+ a srovnatelných výměnných studijních programů).
(4) Podmínky pro zápis do následujícího akademického roku splňuje student, který:
a) získal
b) realizoval předběžný zápis předmětů.
Do požadovaného počtu kreditů podle písmena a) se nezapočítávají kredity za předměty uznané za předchozí studium na TUL nebo jiné fakultě nebo vysoké škole (nevztahuje se k předmětům uznaným v rámci programu ERASMUS+ a srovnatelných výměnných studijních programů).
(5) Podrobnosti zápisu, způsob kontroly správnosti, formu a termíny zápisu do akademického roku nebo do příslušného semestru stanoví děkan. U studentů nastupujících do studia po jeho přerušení se zápis koná nejpozději do pěti pracovních dnů od termínu ukončení přerušení studia.
(6) V případě, že k řádnému ukončení studia zbývá při zápisu do příslušného akademického roku studentovi získat méně než 35 kreditů, může student při zápisu do dalšího akademického roku dle odst. 4 písm. a) požádat děkana o zápis bez splnění podmínky 35 kreditů.
(7) Studentovi, který se ve stanoveném termínu nezapíše do příslušného akademického roku a do pěti pracovních dnů od tohoto termínu se neomluví a nepožádá o náhradní termín zápisu nebo o přerušení studia nebo děkan rozhodne, že jeho žádosti nevyhovuje, bude ukončeno studium podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
(8) Zápis studentů, kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů a případné změny v zapsaných předmětech provádí prostřednictvím IS/STAG studijní oddělení děkanátu fakulty (dále jen „studijní oddělení“), ke kterému student přísluší.
(1) Student si zapisuje předměty tak, aby dodržel v každé etapě studia strukturu předmětů danou studijním programem z hlediska jejich statusu (čl. 2 odst. 4). Student si může zapsat jako volitelný předmět kterýkoliv z předmětů TUL za podmínky souhlasu děkana fakulty, na které je student zapsán, pokud bude vedoucí pracoviště zajišťujícího předmět z kapacitních důvodů souhlasit.
(2) Ze studijního plánu si student volí svůj osobní studijní plán na následující akademický rok formou předběžného zápisu předmětů do IS/STAG, tj. přihlášením se ke studiu daných předmětů v příštím akademickém roce, v termínech daných harmonogramem IS/STAG. Konkrétní organizaci předběžného zápisu předmětů stanoví rektor. Další organizační podmínky předběžného zápisu předmětů může stanovit děkan vnitřní normou.
(3) Student si při předběžném zápisu předmětů volí předměty povinné a povinně volitelné podle studijního plánu příslušného studijního programu a dále předměty volitelné tak, aby v akademickém roce absolvováním zapsaných předmětů mohl splnit podmínky pro zápis do následujícího akademického roku podle čl. 7 odst. 3 a 4.
(4) Uchazečům, kteří byli zapsáni do 1. ročníku v bakalářském studijním programu, nebo magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, provede předběžný zápis předmětů na zimní semestr do IS/STAG studijní oddělení, pokud děkan nestanoví jinak.
(5) Provedení předběžného zápisu předmětů je povinné; bez zapsání předmětu do IS/STAG není možné v daném semestru předmět uzavřít a získat kredity.
(6) Vedoucí pracoviště zajišťujícího předmět stanoví se souhlasem děkana minimální a maximální počet studentů, pro něž budou jednotlivé předměty otevřeny. Nejsou-li tyto počty určeny, má se za to, že předmět bude otevřen pro libovolný počet zapsaných studentů. Student je povinen se sám informovat o výsledku tohoto rozhodnutí a provést případnou korekci předběžného zápisu předmětů.
(7) Změnu předběžného zápisu předmětů v době po uplynutí stanoveného termínu lze provést v případě, že:
a) daný předmět nebude otevřen pro malý zájem studentů,
b) student nebyl ke studiu předmětu vybrán pro nadměrný počet zájemců,
c) studentem zvolené předměty dodatečnou změnou v rozvrhu vzájemně neřešitelně kolidují,
d) studentovi se v závěru semestru nepodařilo získat kredity z některého podmiňujícího předmětu,
e) zrušený předmět je nahrazen opakovaným zápisem předmětu, který měl student zapsán v minulém akademickém roce a nepodařilo se mu jej absolvovat,
f) požadovanou změnu povolil děkan.
(8) V případě, že student neprovede ve stanoveném termínu a předepsaným způsobem předběžný zápis předmětů, může, stalo-li se tak ze závažných důvodů, požádat děkana o prominutí předběžného zápisu předmětů. Do dalšího studia bude zapsán mimořádnou formou zápisu. Nepožádá-li student, který neprovedl předběžný zápis předmětů, o jeho prominutí do pěti dnů po skončení předepsaného termínu předběžného zápisu předmětů nebo děkan rozhodne, že jeho žádosti nevyhovuje, bude to posuzováno jako důvod k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
(1) V termínech stanovených v harmonogramu IS/STAG může student svůj osobní studijní plán upravit. Změny v osobním studijním plánu mimo stanovené termíny schvaluje na žádost studenta děkan.
(2) Student, který se zapisuje pouze na jeden semestr z důvodu zápisu do studia po přerušení studia nebo z jiných důvodů, je povinen si zapsat předměty v úhrnné kreditní hodnotě alespoň 15 kreditů. Do tohoto počtu se nezapočítávají kredity za předměty uznané za předchozí studium na TUL nebo jiné fakultě nebo vysoké škole (nevztahuje se k uznaným předmětům v rámci programu ERASMUS+ a srovnatelných výměnných studijních programů).
(3) Pokud děkan nestanoví směrnicí děkana jinak, odstavec 2 se nevztahuje na studenty, kterým zbývá k řádnému ukončení studia získat méně než 15 kreditů.
(4) Studentovi mohou být zapsané předměty rozhodnutím děkana zrušeny:
a) ze závažných zdravotních důvodů znemožňujících studentovi studium předmětu (jde zejména o tělesnou výchovu a kurzy),
b) na základě oznámení pracoviště, že výuku daného předmětu nemůže v příslušném akademickém roce ze závažných důvodů zabezpečit,
c) klesne-li počet studentů, kteří mají předmět zapsaný, pod hodnotu předem oznámenou zajišťujícím pracovištěm,
d) jedná-li se o předmět zapsaný pro letní semestr a student před začátkem letního semestru již nemá možnost získat kredity z některého z podmiňujících předmětů nebo vznikne-li dodatečnou změnou rozvrhu v osobním studijním plánu studenta pro letní semestr neřešitelná kolize,
e) zjistí-li se, že si student zapsal předmět v rozporu s podmínkami pro zápis předmětu.
(5) Pokud dojde ke zrušení zápisu některých předmětů podle odstavce 4, je student povinen zapsat si za zrušený předmět jiný předmět tak, aby byly splněny podmínky stanovené v čl. 7 odst. 3 a 4. Děkan může určit, kterým předmětem bude zrušený předmět ekvivalentně nahrazen.
(6) Nesplní-li student podmínky pro získání kreditů za předmět, musí si tento předmět zapsat znovu v bezprostředně navazujícím akademickém roce. Je-li předmět vyučován v zimním i letním semestru, může si jej student v případě neúspěchu zapsat ještě v tomtéž akademickém roce. Výjimku tvoří předměty, které je nutno absolvovat v prvním roce studia podle čl. 7 odst. 4 písm. a). Na předměty s formou výuky atelier se první a druhá věta tohoto odstavce vztahuje přiměřeně podle rozhodnutí děkana.
(7) Nesplní-li student podmínky pro získání kreditů ani při druhém zápisu předmětu, může na žádost studenta ve výjimečných a odůvodněných případech rozhodnout o třetím zápisu předmětu děkan. Povinností studenta je si zažádat o třetí zápis předmětu bez zbytečného odkladu po zjištění, že student nesplnil předmět ani při druhém zápisu, nejpozději však do data daného harmonogramem TUL.
(8) Nesplnění podmínek pro absolvování předmětu po druhém zápisu předmětu, s výjimkou volitelných předmětů, a nepovolení výjimky podle odstavce 7 je důvodem pro ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
(1) Základními formami kontroly studia jsou zápočet, klasifikovaný zápočet, zkouška, státní závěrečná zkouška (čl. 13). Při všech formách kontroly studia má student povinnost se prokázat platným průkazem studenta.
(2) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje ve shodě se sylabem předmětu vyučující podle pokynů garanta předmětu.
(3) Zápočet uděluje vyučující příslušného předmětu, pokud vedoucí pracoviště nestanoví jinak. V IS/STAG se udělení zápočtu zapisuje slovem „splněno“, připojí se datum udělení zápočtu a jméno vyučujícího.
(4) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, může vyučující určit náhradní termín zápočtu. V případě neudělení zápočtu a na žádost studenta podanou v IS/STAG nechá vedoucí pracoviště případ komisionálně přezkoumat.
(5) Klasifikovaným zápočtem se hodnotí zejména seminární, projektové, grafické, konstrukční, programátorské práce nebo praktická cvičení v předmětech, ve kterých to stanovuje studijní program a ve kterých se nekonají zkoušky. Student má právo na dva opravné termíny klasifikovaného zápočtu, umožňuje-li to povaha hodnocené práce nebo cvičení. Počet opravných termínů uvede garant předmětu v IS/STAG.
(6) V IS/STAG se udělení klasifikovaného zápočtu zapisuje slovem „splněno“ s uvedením klasifikace podle čl. 11 odst. 1 a připojí se datum udělení zápočtu a jméno vyučujícího.
(7) Zkouškou se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. Forma zkoušky (písemná, ústní, kombinovaná) a základní požadavky ke zkoušce jsou uvedeny v sylabu předmětu.
(8) V předmětu, v němž je studijním plánem předepsán zápočet i zkouška, je získání zápočtu podmínkou pro konání příslušné zkoušky.
(9) Student má právo na konání dvou opravných zkoušek v rámci termínů vypsaných pro příslušný předmět. Opravné zkoušky nelze konat u předmětů s formou výuky ateliér.
(10) Děkan může výjimečně povolit třetí opravný termín zkoušky na základě žádosti studenta podané prostřednictvím IS/STAG a na základě vyjádření vyučujícího daného předmětu.
(11) Děkan může na základě žádosti podané prostřednictvím IS/STAG povolit studentovi, jehož zkouška byla klasifikována horší známkou než „výborně“, mimořádný opravný termín zkoušky s výjimkou předmětu ateliér, a to nejvýše ze dvou předmětů za celé studium.
(12) Zkoušky a opravné zkoušky koná student zpravidla u vyučujících, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných vyučujících určených vedoucím pracoviště. Na základě žádosti studenta v IS/STAG nebo zkoušejícího děkan určí konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje.
(13) V případě všech forem kontroly studia má student právo prohlédnout si opravenou práci, pokud je tato kontrola prováděna písemnou formou, nejdéle však 15 kalendářních dnů od provedené kontroly studia.
(14) Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla v období bez výuky stanoveném harmonogramem TUL. Po dohodě se zkoušejícím lze skládat zkoušky a opravné zkoušky i o prázdninách nebo v průběhu semestru, nejpozději však do mezního termínu, určeného harmonogramem TUL. Zkoušející určí termíny pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu, kapacitě a časovém předstihu (zpravidla 5 dnů) a vloží je do IS/STAG. Student koná zkoušku v daném termínu zpravidla v jednom dni.
(15) Přihlašování a odhlašování studentů ke zkoušce se provádí prostřednictvím IS/STAG. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději do okamžiku uvedeného v IS/STAG. Student, který se od zkoušky včas odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.
(16) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou „neprospěl“. Student se může z vážných důvodů, zejména zdravotních, omluvit i dodatečně, nejpozději však do pěti kalendářních dnů od určeného termínu pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhodne zkoušející.
(17) Údaje o studijních výsledcích jsou povinně evidovány v zápočtovém nebo zkouškovém katalogu a v IS/STAG do pěti pracovních dnů po udělení zápočtu nebo vykonání zkoušky, nejpozději však k poslednímu dni termínu pro splnění povinností za daný akademický rok stanovenému harmonogramem TUL.
(18) Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů, kteří studují ve studijních programech uskutečňovaných fakultou, vede a její správnost kontroluje studijní oddělení – kontrolu provádí oddělení matriky studentů.
(19) Maximální doba studia ve studijním programu, v němž je student zapsán, je dvojnásobek standardní doby studia studijního programu zvětšená o jeden rok. Do maximální doby studia se nezapočítává doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství. Po uplynutí maximální doby studia student nemá právo plnit studijní povinnosti ani skládat státní závěrečnou zkoušku, v případě, že by tak učinil, bude výsledek zneplatněn. Neukončí-li student řádně studium během maximální doby studia, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 34 odst. 1.
(20) V případě, že podmínkou přijetí ke studiu byla zdravotní způsobilost studenta a student během studia tuto způsobilost ztratí, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 34 odst. 1.
(21) Student se při plnění studijních povinností nesmí dopustit jakékoli formy nedovoleného jednání. Podrobnosti upravuje disciplinární řád příslušné fakulty.
(1) Výsledek klasifikovaného zápočtu stejně jako zkoušky klasifikuje zkoušející známkami: „výborně“ (1,0), „výborně minus“ (1,5), „velmi dobře“ (2,0), „velmi dobře minus“ (2,5), „dobře“ (3,0) a „neprospěl“ (4,0).
(2) Pro hodnocení převodu studijních výsledků pro potřeby zahraniční mobility se použije tato převodní tabulka:
| Klasifikace | Číselná hodnota | ECTS Grade |
|---|---|---|
| Výborně | 1,0 | A |
| Výborně minus | 1,5 | B |
| Velmi dobře | 2,0 | C |
| Velmi dobře minus | 2,5 | D |
| Dobře | 3,0 | E |
| Neprospěl | 4 | F |
(3) Výslednou známku studijních výsledků zapíše zkoušející (výjimečně vedoucí pracoviště nebo jím pověřený zaměstnanec) do IS/STAG a připojí datum.
(4) Student, který je u zkoušky klasifikován minimálně „dobře“, splnil podmínky pro absolvování předmětu a získává příslušný počet kreditů.
(5) Jako kritérium hodnocení kvality studijních výsledků studenta slouží vážený studijní průměr, který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok, popřípadě za každý semestr a za celkové studium před vykonáním státní závěrečné zkoušky.
(6) Vážený studijní průměr se vypočte jako součet součinů výsledných známek a kreditního ohodnocení příslušných předmětů dělený součtem dosažených kreditů ze zapsaných předmětů zakončených klasifikovaným zápočtem nebo zkouškou za hodnocené období. Vážený studijní průměr se zaokrouhluje na dvě desetinná místa podle pravidel zaokrouhlování: 1 až 4 směrem dolů, 5 až 9 směrem nahoru.
(7) Vážený studijní průměr se uplatňuje při celkovém hodnocení studia podle čl. 14 odst. 2; může se uplatnit i při různých rozhodováních konkurzního typu.
(1) Jednotná úprava a zveřejňování bakalářských a diplomových prací je stanovena směrnicí rektora.
(2) Bakalářskou práci hodnotí vedoucí práce a zpravidla i oponent. Diplomovou práci hodnotí vedoucí práce a oponent. Oponenty bakalářské a diplomové práce jmenuje vedoucí pracoviště, které práci zadalo. U diplomové práce není oponent zpravidla zaměstnancem TUL.
(3) Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce vypracuje písemný posudek a oponent vypracuje písemný oponentní posudek práce.
(4) Oponentní posudek k bakalářské nebo diplomové práci obsahuje:
a) vyjádření, zda práce splňuje cíle zadání,
b) hodnocení obsahové a formální stránky práce,
c) konstatování, zda práce splňuje požadavky na udělení odpovídajícího akademického titulu,
d) vyjádření, zda je práce doporučena k obhajobě,
e) návrh známky: „výborně“ (1,0), „výborně mínus“ (1,5), „velmi dobře“ (2,0), „velmi dobře mínus“ (2,5), „dobře“ (3,0) a „neprospěl“ (4,0).
(5) Posudek vedoucího bakalářské nebo diplomové práce obsahuje vedle náležitostí oponentního posudku i zhodnocení studentova přístupu ke zpracování práce a komentář výsledku kontroly, zda nedošlo k úmyslnému neoprávněnému užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví.
(6) V případě, že není bakalářská nebo diplomová práce doporučena k obhajobě, může student konat její obhajobu při státní závěrečné zkoušce. Pokud se student rozhodne v takovém případě bakalářskou nebo diplomovou práci neobhajovat, bude student v této části státní závěrečné zkoušky klasifikován stupněm „neprospěl.“ Následně může požádat děkana o nové zadání, nebo práci přepracovat.
(7) Student má právo seznámit se s posudkem vedoucího bakalářské nebo diplomové práce a – pokud se zpracovává – i s oponentním posudkem k bakalářské nebo diplomové práci na pracovišti, které práci zadalo, nebo v IS/STAG nejpozději tři pracovní dny před obhajobou.
(8) Bakalářská nebo diplomová práce včetně posudků a výsledků obhajoby budou uloženy v souladu se Spisovým řádem TUL.
(9) Bakalářská nebo diplomová práce včetně posudků a výsledků obhajoby jsou zpracovány v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program, neurčí-li děkan jinak.
(1) Studium v bakalářském a magisterském studijním programu se ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Obsah státní závěrečné zkoušky je dán studijním programem. Státní závěrečná zkouška může být rozdělena na několik částí, které se mohou konat v různých termínech. Termíny konání státní závěrečné zkoušky, případně jejích částí, její organizace, způsob přihlašování a odhlašování, jakož i postup vypracování a odevzdání bakalářských nebo diplomových prací stanoví v souladu s harmonogramem TUL pro akademický rok vnitřní norma děkana. Státní závěrečné zkoušky se konají zpravidla třikrát ročně v období bez výuky.
(2) Státní závěrečná zkouška se koná před komisí pro státní závěrečnou zkoušku (dále jen „komise“). Samostatná komise může být jmenována i pro jednotlivé části státní závěrečné zkoušky.
(3) Komisi tvoří alespoň tři členové, z nichž jeden je předseda. Členy komise a jejího předsedu jmenuje děkan v souladu s § 53 zákona. Další členy komise může jmenovat ministerstvo. Práci komise řídí její předseda nebo v době jeho nepřítomnosti jím pověřený člen komise.
(4) Student může konat státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část, jestliže splnil tyto podmínky:
a) splnil všechny studijní povinnosti osobního studijního plánu s výjimkou volitelných předmětů a získal počet kreditů stanovený studijním programem ve skladbě předmětů předepsané studijním programem,
b) vypracoval na zadané téma a v určeném termínu odevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci, v požadovaném rozsahu, pokud je předepsána studijním programem.
(5) Státní závěrečná zkouška se skládá:
a) u bakalářského studia z obhajoby bakalářské práce, pokud tak stanoví akreditace studijního programu; u magisterského studia vždy z obhajoby diplomové práce,
b) z dalších částí, které jsou dány studijním programem podle § 44 odst. 2 písm. f) zákona.
V případě, že tak stanoví akreditace magisterského studijního programu, může státní závěrečná zkouška spočívat jen v obhajobě diplomové práce.
(6) Obhajobu bakalářské nebo diplomové práce řídí předseda nebo jím pověřený člen komise. V úvodu obhajoby bakalářské nebo diplomové práce student seznámí komisi se zadáním a cíli práce, stručně popíše postup a zvolenou metodu řešení a uvede hlavní výsledky. V další části obhajoby se komise seznámí s posudky a student odpoví na připomínky v nich obsažené a na dotazy členů komise, vztahující se k tématu bakalářské nebo diplomové práce.
(7) Další části státní závěrečné zkoušky (odstavec 5 písm. b) řídí předseda nebo jím pověřený člen komise.
(8) O výsledku státní závěrečné zkoušky nebo její části komise hlasuje na neveřejném zasedání. Komise se může usnést, že hlasování o výsledku bude probíhat tajně. Komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň tři členové komise. Komise se usnáší prostou většinou hlasů přítomných členů. V případě rovnosti počtů hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(9) Komise nejprve stanoví, zda student prospěl nebo neprospěl. Prospěl-li, rozhoduje se o prospěchu „výborně“ (1,0), „výborně minus“ (1,5), „velmi dobře“ (2,0), „velmi dobře minus“ (2,5), „dobře“ (3,0), a to zvlášť z obhajoby bakalářské nebo diplomové práce a z každé další části státní závěrečné zkoušky. Student, který ze státní závěrečné zkoušky nebo z její části odstoupil nebo se bez omluvy nedostavil, je hodnocen „neprospěl“.
(10) O výsledném hodnocení státní závěrečné zkoušky rozhodne komise, u které koná student její poslední část. Výsledné hodnocení státní závěrečné zkoušky se stanoví jako aritmetický průměr hodnocení z jednotlivých částí se zaokrouhlením na nejbližší stupeň či půlstupeň dle matematických pravidel pro zaokrouhlování. Pokud student neprospěl v jedné části státní závěrečné zkoušky, je výsledné hodnocení rovněž „neprospěl“.
(11) Po jednání komise je student seznámen s tím, zda státní závěrečnou zkoušku nebo její část složil. Výsledek zkoušky (známku) vyhlásí předseda.
(12) O průběhu a výsledku státní závěrečné zkoušky se vede zápis v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program.
(13) Student, který v daném akademickém roce splnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky nebo její poslední části, musí státní závěrečnou zkoušku složit nejpozději v bezprostředně následujících dvou akademických rocích. Nesplnění této podmínky je důvodem k ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
(14) Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odstavce 4, ale nevykonal státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část, může být na základě žádosti studenta, z rozhodnutí děkana, počínaje následujícím akademickým rokem, přerušeno studium až do termínu konání státní závěrečné zkoušky.
(15) Státní závěrečnou zkoušku nebo její část lze v případě neúspěchu dvakrát opakovat, a to vždy nejpozději v akademickém roce bezprostředně následujícím po předchozím termínu jejího konání, nejdříve však v dalším termínu konání státní závěrečné zkoušky. V případě neúspěchu v jedné části státní závěrečné zkoušky student opakuje jen tu část, v níž neuspěl. Pokud však je v rámci jedné součásti další dělení na jednotlivé předměty či podobory a student v jednom z předmětů či podoborů neuspěl, opakuje celou tuto část.
(1) Celkový výsledek studia se hodnotí po absolvování jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky podle dosažených výsledků studia a výsledného hodnocení státní závěrečné zkoušky. Hodnocení může být „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl“ nebo „neprospěl“. Na návrh komise může děkan přiznat „cenu děkana“, na návrh děkana může rektor přiznat „cenu rektora“. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis s názvem Stipendijní řád Technické univerzity v Liberci.
(2) Student prospěl s vyznamenáním, jestliže dosáhl váženého studijního průměru za dobu celého studia nejhůře 1,50 a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem „výborně“ nebo „výborně minus“ (1,5). Student je hodnocen stupněm „neprospěl“ (4,0), pokud v termínu stanoveném v čl. 13 odst. 13 nebo odst. 15 nesložil státní závěrečnou zkoušku. Ostatní studenti jsou hodnoceni stupněm „prospěl“.
(1) Státní rigorózní zkouška se koná v téže oblasti studia, ve které absolvent získal akademický titul „magistr“ a ve které fakulta uskutečňuje magisterský studijní program, pokud má v rámci jeho akreditace oprávnění přiznávat příslušný akademický titul podle § 46 odst. 5 zákona.
(1) Přihlášku ke státní rigorózní zkoušce může podat absolvent magisterského studijního programu v téže oblasti studia jako je státní rigorózní zkouška.
(2) Přihláška se podává prostřednictvím IS/STAG. Přihlášku lze podat kdykoli během akademického roku. V přihlášce musí být uveden obor státní rigorózní zkoušky. Nezaplatí-li uchazeč ve stanovené lhůtě poplatek, platí, že vzal přihlášku zpět. Zaměření rigorózní práce musí být v souladu s oborem rigorózního řízení.
(3) Rigorózní prací uchazeč prokazuje schopnost samostatné tvůrčí činnosti. Uchazeč má právo navrhnout téma své rigorózní práce. Jako rigorózní práci lze předložit obhájenou doktorskou disertační práci. Ve výjimečných případech může děkan jako rigorózní práci uznat obhájenou magisterskou diplomovou práci, pokud splňuje požadavky kladené na rigorózní práci a posudky oponentů tak výslovně doporučí. Jako rigorózní práci lze rovněž předložit soubor publikovaných vědeckých prací, doplněný komentářem.
(4) Další náležitosti rigorózní práce může stanovit děkan vnitřní normou.
(5) K přihlášce ke státní rigorózní zkoušce uchazeč přiloží:
a) strukturovaný profesní životopis,
b) doklady o absolvování magisterského studia, včetně dodatku diplomu, popř. u absolventa zahraniční vysoké školy osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle § 89 a 90 zákona,
c) rigorózní práci.
(6) Vykazuje-li přihláška ke státní rigorózní zkoušce formální a obsahové vady, vyzve děkan příslušné fakulty uchazeče k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů. Pokud nebudou vady ve stanovené lhůtě odstraněny, platí, že uchazeč vzal přihlášku zpět.
(7) Fakulta sdělí uchazeči ve lhůtě 60 dnů od doručení přihlášky podrobnosti ke konání státní rigorózní zkoušky, zejména požadavky ke zkoušce a podmínky poskytování konzultací.
(1) Státní rigorózní zkouška má dvě části. První částí je ústní zkouška a druhá část spočívá v obhajobě rigorózní práce.
(2) Komisi pro státní rigorózní zkoušku jmenuje děkan z řad profesorů, docentů a dalších odborníků schválených vědeckou radou příslušné fakulty. Další členy komise může jmenovat ministerstvo. Komise pro státní rigorózní zkoušku se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně dalších tří členů. Nejméně jeden člen komise musí být osobou mimo akademickou obec TUL. Při konání zkoušky musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů zkušební komise pro státní rigorózní zkoušku, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda.
(3) Rigorózní práci posuzují nejméně dva oponenti, kteří jsou na návrh předsedy komise jmenováni děkanem. Oponenty mohou být jen významní odborníci v příslušném oboru; alespoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem (nebo zahraničním ekvivalentem). Nejvýše jeden oponent může být členem akademické obce TUL. Oponenti jsou oprávněni se zúčastnit obhajoby rigorózní práce a mohou být členy komise pro státní rigorózní zkoušku.
(4) Termín konání státní rigorózní zkoušky stanoví děkan příslušné fakulty. Pozvánka na státní rigorózní zkoušce je zaslána uchazeči minimálně 30 dnů před datem konání zkoušky. Posudky oponentů tvoří přílohu pozvánky.
(5) Průběh a vyhlášení výsledků státní rigorózní zkoušky jsou veřejné.
(6) O konání státní rigorózní zkoušky se pořizuje zápis, který podepisuje předseda a všichni přítomní členové komise. Na neveřejné části státní rigorózní zkoušky komise zhodnotí průběh rigorózního řízení a tajným hlasováním rozhodne o její klasifikaci, přičemž klasifikační stupně jsou "prospěl" nebo "neprospěl". K dosažení klasifikace "prospěl" je zapotřebí většiny kladných hlasů všech členů zkušební komise pro státní rigorózní zkoušku. Pokud uchazeč neuspěje pouze u jedné části státní rigorózní zkoušky, opakuje pouze tu část, která byla hodnocena stupněm „neprospěl“.
(7) Státní rigorózní zkoušku lze v případě neúspěchu opakovat nejvýše jedenkrát.
(8) Rigorózní práce včetně posudků oponentů a výsledků státní rigorózní zkoušky budou uloženy v souladu se Spisovým řádem TUL.
(9) Po úspěšném vykonání státní rigorózní zkoušky vydá TUL jejímu absolventovi diplom s uvedením akademického titulu, který byl udělen. Diplom je vydáván zpravidla v rámci promocí na TUL.
(1) Doktorský studijní program (dále jen „DSP“) je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Studium je orientováno na vědeckou práci v daném oboru a úroveň znalostí je prokazována státní závěrečnou zkouškou.
(2) Studium v DSP probíhá podle individuálního studijního plánu (dále „ISP“) pod vedením školitele a případně za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta DSP po projednání v oborové radě jmenuje a odvolává děkan.
(3) ISP je základním dokumentem individuální odborné přípravy studenta ve studiu v DSP. ISP stanoví:
a) předměty a jejich časovou a obsahovou posloupnost, způsob ověřování studijních výsledků studenta DSP v souladu se studijním programem,
b) téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a v oblasti umění, rámcové vymezení tématu tvoří základ disertační práce,
c) případné studium a stáže či praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních.
(4) ISP je sestaven školitelem po dohodě se studentem DSP. Školitel předkládá ISP nejpozději do jednoho měsíce po zahájení studia ke schválení oborové radě. Po schválení je ISP závazný.
(5) Změny obsahové náplně ISP, časového harmonogramu, formy studia či školitele jsou možné pouze na základě písemné žádosti adresované oborové radě. Žádost obsahuje zdůvodnění změn, vyjádření studenta DSP a školitele, v případě změny školitele vyjádření obou školitelů.
(6) Studium v DSP obsahuje:
a) zpravidla studijní část zaměřenou na studium a vykonání zkoušek z předmětů akreditovaného DSP,
b) vědecko-výzkumnou nebo tvůrčí část zaměřenou na zpracování disertační práce a ukončenou státní závěrečnou zkouškou spočívající v obhajobě disertační práce.
(7) Studium v DSP sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle čl. 20.
(8) Plnění individuálního studijního plánu podléhá pravidelnému, nejdéle však ročnímu hodnocení oborovou radou. Závěrem hodnocení je jedno z těchto konstatování:
a) student DSP plní individuální studijní plán,
b) student DSP bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu,
c) student DSP ze závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu,
d) student DSP nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu.
V případech uvedených v písmenech b) a d) může děkan ukončit studium ve smyslu čl. 34 odst. 1.
(1) Podrobnější ustanovení o organizaci, průběhu studia, hodnocení studia, průběhu státní závěrečné zkoušky stanoví směrnice děkana.
(2) Prezenční forma studia v DSP je uskutečňována na pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta DSP a organizujícím jeho činnost i pobyt na pracovišti (dále jen „školicí pracoviště“). Kombinovaná forma studia se uskutečňuje převážně mimo školicí pracoviště především na základě samostatné přípravy studenta DSP.
(3) Pokud jsou v ISP předepsány zkoušky, může je student DSP konat nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány „prospěl“ nebo „neprospěl“ a jsou zapsány do IS/STAG a do protokolu o zkouškách. Podmínky pro její opakování stanoví garant předmětu.
(4) Student DSP má právo zúčastnit se výuky kteréhokoli předmětu vyučovaného na TUL. Student DSP může po dohodě se školitelem absolvovat i další volitelné předměty, které nemusí být zakončeny zkouškou.
(5) Termín pro složení státní závěrečné zkoušky ve všech formách studia je nejdéle do šesti let od zápisu do studia, pokud děkan ve výjimečných případech nestanoví jinak. Do této doby se nezapočítává doba přerušení studia.
(1) Studium sleduje a hodnotí oborová rada DSP.
(2) Oborová rada je základním odborným, koncepčním, kontrolním a hodnoticím poradním orgánem děkana pro příslušný DSP. Za svoji činnost odpovídá děkanovi. Oborová rada má nejméně pět členů.
(3) Oborovou radu pro každý DSP jmenuje a odvolává děkan, po projednání ve vědecké radě fakulty.
(4) Funkční období oborové rady je shodné s dobou platnosti akreditace, v případě akreditace nové, nebo prodloužení nebo rozšíření akreditace je jmenována nová oborová rada.
(5) Členství v oborové radě zaniká před uplynutím funkčního období vzdáním se členství, úmrtím nebo odvoláním z funkce člena oborové rady.
(6) Předsedou oborové rady je garant DSP. Garant DSP je jmenován v souladu s Akreditačním řádem TUL. Oborová rada může ustanovit ze svých řad místopředsedu, kterého může předseda pověřit svým zastupováním v běžné agendě po dobu, kdy nemůže vykonávat svoji funkci.
(7) Oborová rada zejména:
a) projednává návrhy vyhlašovaných témat disertačních prací v rámci DSP,
b) vyjadřuje se ke složení přijímacích komisí pro DSP,
c) vyjadřuje se k návrhu školitele DSP,
d) projednává ISP,
e) vyjadřuje se ke složení komisí,
f) navrhuje předsedu, místopředsedu a členy komise pro státní závěrečnou zkoušku a oponenty disertační práce,
g) sleduje vývoj DSP a iniciuje návrhy na změny,
h) hodnotí průběh studia, projednává roční hodnocení studenta DSP a předkládá je děkanovi,
i) v případě zjištění neplnění ISP navrhuje děkanovi snížení nebo odnětí doktorského stipendia, nebo ukončení studia.
(8) Oborová rada se schází z rozhodnutí jejího předsedy podle potřeby, nejméně však jednou za rok. Kopie zápisů z jednání oborové rady jsou zasílány děkanovi. Ve výjimečných případech, rozhodne-li děkan po projednání s předsedou oborové rady, může jednání oborové rady proběhnout online formou videokonference v reálném čase nebo hybridně s kombinací prezenční a videokonferenční účasti.
(9) Mezi zasedáními oborové rady ji zastupuje její předseda, nebo jím pověřený místopředseda, nebo předsedou pověřený jiný člen oborové rady.
(10) Pokud oborová rada nekoná v některé záležitosti podle odstavce 7 písm. a) až i) po dobu delší než 60 dní, může děkan rozhodnout bez projednání v oborové radě. O této skutečnosti děkan vyrozumí příslušnou vědeckou radu na jejím nejbližším zasedání.
(1) Školitel je garant odborného programu studenta DSP a tématu jeho disertační práce. Student DSP s ním zejména konzultuje své záležitosti týkající se studia. Školitel má právo se účastnit všech jednání o průběhu studia studenta DSP, s výjimkou disciplinárního řízení. Školitel se vyjadřuje ke všem žádostem studenta DSP a je bez zbytečného odkladu informován o tom, jak o nich bylo rozhodnuto.
(2) Školitelem může být profesor nebo docent, případně další významný odborník schválený příslušnou vědeckou či uměleckou radou na návrh děkana. Školitel je odborným garantem studenta DSP. Podrobnosti stanoví směrnice rektora s názvem Standard školitele.
(3) Školitel sestavuje se studentem DSP ISP. Vede odborně i organizačně studenta DSP v průběhu studia, ve spolupráci s garanty předmětů provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnění studentem DSP a vyjadřuje se k žádosti o přerušení studia. Dále vede studenta DSP při zpracovávání disertační práce. Má právo účastnit se zkoušek studenta DSP v rámci jeho studia.
(4) Školitel provádí průběžnou kontrolu plnění ISP studenta DSP. Pravidelně, nejméně jednou za rok, předkládá oborové radě hodnocení plnění ISP v písemné formě. V případě neplnění ISP může školitel iniciovat provedení mimořádného hodnocení plnění ISP, o které požádá oborovou radu.
(5) Školitel má právo se účastnit státní závěrečné zkoušky při obhajobě disertační práce svého studenta DSP včetně neveřejné části. Školitel nemůže být členem komise pro státní závěrečnou zkoušku, která rozhoduje o jeho studentovi DSP.
(6) Pro konzultování vybraného okruhu problémů disertační práce může děkan na návrh školitele jmenovat jako konzultanta významného odborníka v daném oboru.
(7) V případě prokázaného neplnění povinností školitele, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může děkan provést změnu školitele.
(8) Garant předmětu DSP zodpovídá za výuku předmětu studijního programu. Zároveň je též zkoušejícím. Garantem předmětu DSP je zpravidla profesor nebo docent.
(1) Průběžné kontroly studia formou kolokvií, souhrnných zkoušek, nebo obhajoby tezí disertační práce stanoví směrnice děkana. Tato směrnice stanoví formu kontroly a požadavky na studenta.
(2) Pokud součástí organizace doktorského studia na příslušné fakultě je příprava a obhajoba tezí disertační práce, pak se obhajoba tezí koná formou veřejné prezentace před komisí, jmenovanou děkanem; teze obsahují zejména shrnutí a zhodnocení dosažených poznatků ve zkoumané oblasti, metodiku a harmonogram výzkumu, seznam souvisejících vlastních prací a strukturovaný profesní životopis studenta DSP.
(1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta DSP samostatně tvůrčím způsobem vědecky nebo umělecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké nebo umělecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta DSP nebo výsledky přijaté k uveřejnění.
(2) Disertační práce je psána v jazyce, ve kterém je akreditován studijní program, nebo v jazyce anglickém, neurčí-li děkan jinak.
(3) Obsahem disertační práce jsou zejména tyto části:
a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce, s odkazy na použité prameny,
b) cíle disertační práce,
c) popis vlastního řešení,
d) původní výsledky a jejich uplatnění zejména ve veřejně oponovaných publikacích a projektech,
e) zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo pro praxi,
f) doporučení na pokračování práce v daném tématu a oboru,
g) seznam publikovaných prací studenta DSP (včetně uvedení všech spoluautorů publikovaných prací a jejich autorských podílů) a jejich případné citace,
h) seznam použité literatury,
i) prohlášení o duševním vlastnictví, případně autorských právech, které je uvedeno zvláštním prohlášením v úvodu disertační práce,
j) anotace v jazyce, ve kterém je DSP akreditován, anotace v anglickém jazyce, případně anotace v některém dalším světovém jazyce.
(4) Disertační práce může být tvořena souborem již uveřejněných nebo ke zveřejnění přijatých prací k danému tématu, na jejichž autorství se student DSP významným způsobem podílel. V takovém případě student DSP opatří soubor prací uceleným úvodem do problematiky a komentářem, ve kterých vyjasní vlastní podíl na výsledcích a doplní všechny informace uvedené v odstavci 3 nutné pro zhodnocení disertační práce.
(5) Orientační rozsah disertační práce a další podmínky může dále upravit oborová rada nebo příslušná směrnice děkana.
(6) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu, řešeného větším pracovním týmem, obsahuje v povinných dokladech vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student DSP je autorem té části práce, kterou předkládá, a o procentuálním podílu studenta DSP na projektu.
(7) K disertační práci je přiložen autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je uveden stručný výtah disertační práce v členění podle odstavce 3 se zdůrazněním dosažených výsledků. Součástí autoreferátu je také strukturovaný profesní životopis studenta DSP. Autoreferát je psán v českém nebo anglickém jazyce.
(1) Student DSP po splnění všech požadavků stanovených ISP, studijním a zkušebním řádem a příslušnými vnitřními normami fakulty podává děkanovi žádost o složení státní závěrečné zkoušky, která je opatřena vyjádřením školitele ve smyslu doporučení nebo nedoporučení obhajoby disertační práce. Součástí žádosti je požadovaný počet výtisků disertační práce, autoreferátů, posudek školitele, seznam publikací studenta DSP a strukturovaný profesní životopis studenta DSP.
(2) Příslušné oddělení fakulty materiály předložené podle odstavce 1 formálně posoudí a v případě splnění formálních náležitostí dokumenty přijme a na kopii žádosti potvrdí studentovi DSP odevzdání disertační práce. Materiály jsou postoupeny předsedovi oborové rady. Na základě předložených materiálů je v souladu s vnitřními předpisy fakulty děkanem jmenována komise pro státní závěrečnou zkoušku a oponenti disertační práce.
(3) Komisi pro státní závěrečnou zkoušku jmenuje děkan na návrh oborové rady.
(4) Komise pro státní závěrečnou zkoušku má nejméně sedm členů a je složena z předsedy, místopředsedy a dalších významných akademických a vědeckých pracovníků působících na TUL, fakultě, jiných vysokých školách a vědeckých pracovištích, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise musí být osobami mimo akademickou obec TUL; nejméně čtyři členové komise musí být profesoři nebo docenti. Další odborníci musí být schváleni příslušnou vědeckou nebo uměleckou radou fakulty. Školitel ani konzultant není členem komise. Další členy komise může jmenovat ministerstvo. Jednání komise včetně neveřejné části se mohou účastnit i oponenti, školitel a konzultant.
(5) Příslušné oddělení fakulty poskytne členům komise oponentní posudky a přístup k disertační práci v elektronické formě. Předseda komise stanoví termín obhajoby disertační práce tak, aby byl tento termín znám zpravidla do 30 dnů po obdržení posledního posudku, není-li řízení zastaveno. S tímto termínem je seznámen student DSP, školitel, oponenti a členové komise. Předseda komise může stanovením termínu pověřit příslušné oddělení fakulty.
(6) Místo a termín státní závěrečné zkoušky jsou zveřejněny nejméně dva týdny před jejím konáním ve veřejné části internetových stránek fakulty nebo TUL. Všichni členové komise pro státní závěrečnou zkoušku, školitel a student DSP jsou pozváni k obhajobě. S pozváním všichni obdrží oponentní posudky a autoreferát.
(7) Průběh státní závěrečné zkoušky práce řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda komise pro státní závěrečnou zkoušku.
(8) Podmínkou konání státní závěrečné zkoušky je účast předsedy nebo místopředsedy, alespoň jednoho oponenta a alespoň dvou třetin z celkového počtu členů komise. Nepřítomnost nejvýše jednoho z oponentů u obhajoby disertační práce je možná v případě, že jeho posudek byl kladný. Posudek nepřítomného oponenta je při státní závěrečné zkoušce přečten. Nepřítomnost školitele u státní závěrečné zkoušky je možná v případě, pokud s ní souhlasí student DSP.
(9) V odůvodněných případech může děkan umožnit účast některých členů komise nebo oponentů disertační práce online formou videokonference v reálném čase. Pokud má komise při jednání formou videokonference tajně hlasovat, použijí se pro tajné hlasování takové technické prostředky, které zajistí anonymitu hlasování.
(10) Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.
(11) Průběh státní závěrečné zkoušky se řídí postupy stanovenými směrnicí děkana. Součástí je zpravidla prezentace shrnující výsledky disertační práce, hodnocení školitele, posudky oponentů a odborná rozprava nad disertační prací. Student DSP je povinen reagovat na připomínky obsažené v posudcích a zodpovědět případné další dotazy členů komise.
(12) Hlasování o rozhodnutí, zda student DSP obhájil nebo neobhájil disertační práci, se koná pouze za přítomnosti členů komise, přítomných oponentů a školitele a případně konzultanta. Členové komise hlasují tajně. Klasifikační stupně jsou „prospěl“ nebo „neprospěl“. Stanovisko komise je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina všech členů komise pro hodnocení „prospěl“.
(13) Výsledek státní závěrečné zkoušky oznamuje předseda komise studentovi DSP neprodleně po ukončení hlasování.
(14) O průběhu státní závěrečné zkoušky a usneseních komise se vede zápis, který podepisuje předseda komise; o hlasování je pořízen protokol, který podepisuje předseda komise.
(15) Disertační práce včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby disertační práce budou uloženy v souladu se Spisovým řádem TUL.
(16) Student DSP může jedenkrát opakovat obhajobu disertační práce po přepracování disertační práce v termínu určeném směrnicí děkana.
(1) Disertační práci posuzují nejméně dva oponenti, kteří jsou na návrh oborové rady jmenováni děkanem. Oponenty mohou být jen významní odborníci v příslušném oboru; alespoň jeden z nich musí být profesorem nebo docentem (nebo zahraničním ekvivalentem); toto pravidlo se nevztahuje na umělecké obory. Nejvýše jeden oponent může být členem akademické obce TUL. Oponentem nemůže být školitel ani konzultant.
(2) Oponent je povinen vypracovat samostatný písemný posudek nejpozději do 1 měsíce od doručení jmenování oponentem disertační práce nebo oznámit do 15 dnů ode dne doručení, že posudek nemůže vypracovat. V případě, že oponent odmítne posudek vypracovat nebo neobdrží-li příslušné oddělení fakulty posudek do 45 dnů, může děkan na návrh předsedy oborové rady po projednání v oborové radě odvolat původního a jmenovat nového oponenta.
(3) Oponentský posudek musí obsahovat zejména:
a) zhodnocení významu disertační práce pro obor,
b) vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle,
c) stanovisko k výsledkům disertační práce a významu původního konkrétního přínosu autora disertační práce,
d) případné další vyjádření, zejména vyjádření k systematičnosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce,
e) vyjádření k publikacím studenta DSP,
f) jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje nebo nedoporučuje disertační práci k obhajobě.
(4) Příslušné oddělení fakulty seznámí s oponentními posudky studenta DSP i jeho školitele bez zbytečného odkladu. Jestliže hodnocení jednoho z oponentů poukazuje na závažné nedostatky nebo disertační práci nedoporučuje k obhajobě, může student DSP vzít zpět svou žádost o vykonání státní závěrečné zkoušky a řízení k obhajobě disertační práce se zastavuje. Zpětvzetí žádosti o vykonání státní závěrečné zkoušky v průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby je možné nejvýše jednou. Nevyužije-li student DSP možnost zpětvzetí žádosti o vykonání státní závěrečné zkoušky, v řízení se pokračuje. V případě dvou negativních hodnocení je přepracování disertační práce povinné a řízení se zastavuje.
(1) Doktorátem pod dvojím vedením (tzv. cotutelle) se rozumí společné studium v DSP na TUL a na zahraniční vysoké škole pod vedením dvou školitelů z obou institucí na základě individuální dohody mezi vysokými školami. Dohoda o společném vedení disertační práce se uzavírá individuálně pro každého studenta. Dohodu podepisují rektor, děkan fakulty TUL, statutární zástupce zahraniční vysoké školy, statutární zástupce příslušné součásti zahraniční vysoké školy, oba školitelé a student.
(2) Dohoda o společném vedení disertační práce obsahuje zejména:
a) názvy pracovišť, kterých se dohoda týká,
b) identifikační údaje studenta,
c) jména obou školitelů,
d) název a jazyk disertační práce,
e) označení pracoviště, kde se bude konat státní závěrečná zkouška,
f) způsob složení komise pro státní závěrečnou zkoušku, přičemž počet členů komise musí respektovat článek 24,
g) vymezení vysoké školy, která bude odpovědná za administrativní úkony spojené se státní závěrečnou zkouškou,
h) stanovení výše případných poplatků spojených se studiem.
(3) Student DSP pod dvojím vedením absolvuje části svého doktorského studia na obou institucích. Konkrétní obsah a rozsah spolupráce při doktorátu pod dvojím vedením upravuje dohoda se zahraniční vysokou školou.
(4) Student doktorátu pod dvojím vedením musí být zapsán do akreditovaného DSP na TUL. Zároveň musí být současně zapsán do DSP na zahraniční vysoké škole.
(5) Studium v DSP na TUL probíhá podle zákona o vysokých školách a vnitřních předpisů TUL. Studium v DSP na zahraniční vysoké škole probíhá v souladu s jejími vnitřními předpisy a zákony dané země.
(6) Části studia a harmonogram přípravy disertační práce na zahraniční vysoké škole jsou uvedeny v ISP studenta DSP.
(7) Státní závěrečná zkouška s obhajobou disertační práce pod dvojím vedením se koná v souladu s článkem 24 před společnou komisí složenou z členů TUL, členů zahraniční vysoké školy, popř. dalších členů. K státní závěrečné zkoušce jsou přizváni oba školitelé.
(8) Absolvent studia pod dvojím vedením obdrží vysokoškolský diplom a dodatek diplomu v souladu s právními předpisy obou států. Ve vysokoškolském diplomu TUL je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola.
(9) Další podmínky doktorátu pod dvojím vedením může stanovit vnitřní norma fakulty.
(1) Práva studentů vymezuje § 62 zákona, povinnosti studentů vymezuje § 63 zákona.
(2) Rozhodování o právech a povinnostech studentů je upraveno § 68 a 69 zákona. Postup při doručování rozhodnutí je stanoven v zákoně a v čl. 3 odst. 4 Statutu TUL.
(3) Student je povinen užívat pro komunikaci na TUL univerzitní emailovou adresu. Podání k TUL se řídí čl. 3 odst. 5 Statutu.
(4) Student je povinen se zúčastnit průzkumů zaměřených na snížení studijní neúspěšnosti, pokud tak stanoví příkaz rektora nebo děkana.
(1) TUL v souladu s § 21 odst. 5 zákona zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu.
(2) Studenti a uchazeči o studium mohou využít služeb Akademické poradny a centra podpory TUL (dále jen „Akademická poradna“), která nabízí komplexní systém odborného poradenství a konzultací. Součástí Akademické poradny je Centrum služeb studentům se specifickými potřebami, které zajišťuje podporu uchazečům o studium a studentům se specifickými potřebami s cílem vyrovnat příležitosti studovat na vysoké škole.
(3) Studentovi v tíživé sociální situaci může být přiznáno sociální stipendium, v případech zvláštního zřetele hodných může být znevýhodněnému studentovi přiznáno zvláštní sociální stipendium. Podrobnosti upravuje vnitřní předpis s názvem Stipendijní řád Technické univerzity v Liberci.
(4) V souladu s § 54a zákona má student v souvislosti s těhotenstvím a péčí o dítě právo požádat děkana o mimořádný osobní studijní plán pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené, a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší.
(5) V souladu s § 62 odst. 1 písm. j zákona má student z důvodu těhotenství nebo péče o dítě právo na opakovanou změnu termínu zkoušek.
(1) Přijímání ke studiu ve studijním programu upravují § 48 až 50 zákona a čl. 4 Statutu TUL. Pokud se studijní program člení na specializace, mohou být studenti v rámci studijního programu přijímáni na jednotlivé specializace, nebo si specializaci zvolí v průběhu studia.
(2) Studentem se přijatý uchazeč stává dnem zápisu do studia na fakultě, která uskutečňuje studijní program.
(1) O uznání části studia nebo jednotlivých zápočtů a zkoušek (včetně jednotlivých zápočtů a zkoušek absolvovaných na zahraniční vysoké škole) rozhoduje děkan.
(2) Studentovi mohou být na základě písemné žádosti uznány absolvované části studia nebo jednotlivé zápočty a zkoušky:
a) absolvované v předchozím nebo souběžném studiu ve studijních programech uskutečňovaných TUL nebo její fakultou,
b) absolvované v předchozím nebo souběžném studiu na některé vysoké škole v České republice nebo v zahraničí,
c) úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů podle § 60 odst. 2 zákona,
d) absolvované v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole podle § 68 odst. 1 písm. d) zákona.
(3) Při rozhodování podle odstavce 2 se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditní hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu.
(4) Studentovi může být uznána celá část absolvovaného studia podle odstavce 2 písm. a); b) a d); v případě uznání studia podle odstavce 2 písm. c) pouze do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia po vyjádření garanta studijního programu.
(5) Uznání výsledků z jednotlivých předmětů děkanovi doporučí, případně nedoporučí, garanti příslušných předmětů.
(6) Žádost o uznání podle odstavce 2 musí student podat prostřednictvím IS/STAG nejpozději v prvních dvou týdnech semestru, ve kterém se předmět vyučuje. Součástí žádosti jsou doklady nebo kopie dokladů v případě, že jde o předmět absolvovaný ve studiu na některé vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, potvrzujících absolvování předmětu a dokládajících jeho rozsah a obsah. Do IS/STAG se zapíše předmět dnem uznání zápočtu, klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky včetně uvedení známky.
(7) Studentovi jsou uznány všechny kredity získané během studia na vysoké škole v zahraničí v souladu s Evropským systémem převodu kreditů (dále jen „ECTS“) a studijní smlouvou uzavřenou za tímto účelem; uznané předměty s kreditním ohodnocením se zapíší do IS/STAG.
(1) Přerušení studia upravuje § 54 zákona.
(2) Student může požádat děkana, i bez udání důvodu, o přerušení studia, a to nejpozději před začátkem výuky v příslušném semestru.
(3) Přerušení studia v průběhu prvního semestru nebo bezprostředně po prvním semestru studia je možné jen zcela výjimečně ze závažných důvodů, o jejichž naléhavosti rozhoduje děkan.
(4) Děkan přeruší studium zpravidla jen na celé semestry. Ze závažných důvodů může děkan na žádost studenta přerušit studentovi studium i v průběhu semestru. Přerušení studia se zpravidla ukončuje tak, aby se časově shodovalo s koncem některého semestru. Studium lze přerušit nejdéle do uplynutí maximální doby studia.
(5) V mimořádných odůvodněných případech může děkan přerušit studentovi studium i z vlastního podnětu bez jeho předchozí žádosti.
(6) Děkan z vlastního podnětu přeruší studium studentovi, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem buď podle § 58 odst. 3 zákona a student tento poplatek neuhradil ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku, nebo podle § 58 odst. 4 zákona a student tento poplatek neuhradil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku. Studentovi se přeruší studium do doby, než uhradí poplatek, nejdéle však na dobu 60 dnů nebo do doby maximální doby studia, podle toho, co nastane dříve. Pokud student poplatek uhradí, má povinnost informovat studijní oddělení o provedené platbě. Následně bude zapsán ke studiu následující den po připsání platby na účet TUL. V případě, že student v této době přerušení neuhradí dlužnou částku, bude mu studium ukončeno v souladu s čl. 34 odst. 3.
(7) Při přerušení studia v průběhu semestru se kredity za případné předměty absolvované v neúplné části semestru přičítají k výsledkům semestru absolvovaného po ukončení přerušení studia.
(8) Při změně studijních plánů v době přerušení studia může děkan předepsat studijní povinnosti, které musí student splnit a přiměřenou lhůtu k jejich splnění.
(9) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, jíž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia.
(10) Celková doba všech přerušení studia v rámci daného studijního programu nesmí přesáhnout:
a) u bakalářského studijního programu 12 měsíců,
b) u jedno až tříletého magisterského studijního programu, který navazuje na bakalářský studijní program, dobu 12 měsíců,
c) u čtyř až šestiletého magisterského studijního programu dobu 24 měsíců,
d) u tří až čtyřletého DSP dobu 24 měsíců.
Do celkové doby přerušení studia se nezapočítává doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství.
(11) Ze závažných důvodů může děkan přerušit studium až na 36 měsíců.
(12) Pomine-li důvod pro přerušení studia, může děkan na žádost osoby, jíž bylo studium přerušeno, přerušení studia ukončit i před uplynutím stanovené doby přerušení.
(13) Po ukončení přerušení studia je osoba povinna do pěti pracovních dnů kontaktovat studijní oddělení příslušné fakulty. Nezapíše-li se osoba do pěti pracovních dnů po ukončení přerušení studia a nepožádá-li o jiný termín zápisu nebo nepožádá-li o prodloužení přerušení studia nebo nebude-li její žádosti vyhověno, je to důvodem pro ukončení studia podle čl. 34 odst. 1 písm. b).
(14) Platnost zápisu předmětů po dobu přerušení studia se pozastavuje. Děkan může povolit výjimku ve smyslu zrušení zapsaného předmětu a jeho případné náhrady novým předmětem po ukončení přerušení studia.
(15) Přerušení studia zaznamenává studijní oddělení do IS/STAG.
(1) Studentům, kteří studují ve studijním programu, jehož akreditace zaniká, navrhne děkan převod do stejného nebo obdobného studijního programu na TUL nebo na jiné vysoké škole (dále jen „jiný studijní program“) v souladu s § 80 odst. 5 zákona.
(2) Student po obdržení výzvy k převodu sdělí do 15 dnů, zda s převodem do jiného studijního programu souhlasí či nikoli.
(3) Pokud student řádně neukončí studium studijního programu, jehož akreditace zaniká, absolvováním do dne uplynutí platnosti akreditace, bude mu ukončeno studium v souladu s § 56 odst. 1 písm. d) zákona.
(4) Do jiného studijního programu může být převeden pouze student, který ke dni převodu nedosáhne maximální doby studia dle čl. 10 odst. 19. Zároveň student musí splnit podmínky pro postup do dalšího semestru podle čl. 7.
(5) Doba studia ve studijním programu, jehož akreditace zaniká, se přitom započítá do celkové doby studia. Převod na jiný studijní program neprodlužuje maximální dobu studia.
(6) Převod do jiného studijního programu lze realizovat pouze v období mezi semestry, nejdéle však do doby uplynutí platnosti akreditace. Po převodu do jiného studijního programu musí student splnit studijní povinnosti dané studijním plánem jiného studijního programu. Po převodu na jiný studijní program na TUL děkan rozhodne současně z moci úřední o uznání části studia, zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností, vykonaných nebo splněných studentem v rámci studia ve studijním programu, jehož akreditace zaniká, a o zařazení do příslušného ročníku a semestru v jiném studijním programu.
(7) Studium jiného studijního programu začíná dnem zápisu do jiného studijního programu. Studium ve studijním programu, jehož akreditace zaniká, končí dnem předcházejícím uvedenému zápisu do jiného studijního programu.
(8) Převod nezakládá nárok na udělení následných výjimek z ustanovení tohoto řádu nebo vnitřních norem fakult upravujících studium.
(9) Podrobnosti organizace pro převod do jiného studijního programu může stanovit vnitřní norma děkana.
(1) Student zapsaný v některém ze studijních programů fakulty (tzv. počáteční studijní program) může požádat děkana o přestup do jiného studijního programu téže nebo jiné fakulty (tzv. pokračovacího studijního programu) podle § 54b zákona. O přestup může požádat i osoba, které bylo studium v počátečním studijním programu přerušeno. Student nebo osoba, které bylo studium přerušeno se dále označuje jako „žadatel“.
(2) O povolení přestupu rozhodne děkan fakulty, která realizuje pokračovací studijní program.
(3) O přestup lze požádat prostřednictvím IS/STAG studijní oddělení realizující počáteční studijní program, která žádost předá na fakultu realizující pokračovací studijní program, pouze jednou v akademickém roce a pouze mezi shodnými typy studijních programů (bakalářský, magisterský, navazující magisterský, doktorský). Výjimkou je magisterský studijní program, ze kterého lze přestoupit do bakalářského studijního programu.
(4) O přestup musí žadatel požádat ve lhůtě min. 3 měsíce před zahájením nového akademického roku.
(5) Do pokračovacího studijního programu může přestoupit pouze žadatel, který ke dni žádosti o přestup nedosáhl maximální doby studia dle čl. 10 odst. 19. Zároveň musí splnit podmínky pro postup do dalšího akademického roku podle čl. 7. Doba studia v počátečním studijním programu se přitom započítává do maximální doby studia.
(6) Je-li podmínkou přijetí ke studiu v pokračovacím studijním programu zdravotní způsobilost, musí žadatel zároveň s žádostí o přestup doložit splnění této zdravotní způsobilosti.
(7) Děkan rozhodne o žádosti žadatele s přihlédnutím ke kapacitním možnostem pokračovacího studijního programu, obsahové podobnosti počátečního a pokračovacího studijního programu a s ohledem na podmínky přijímacího řízení pokračovacího studijního programu.
(8) Vyhoví-li děkan žádosti o přestup, rozhodne současně z moci úřední o uznání části studia, zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností, vykonaných nebo splněných žadatelem v rámci studia v počátečním studijním programu, a o zařazení do příslušného ročníku a semestru v pokračovacím studijním programu. Zároveň může studentovi v pokračovacím studijním programu prodloužit maximální dobu studia nebo maximální dobu přerušení studia v pokračovacím studijním programu, nejvýše však o standardní dobu studia v pokračujícím studijním programu.
(9) Právo na zápis do studia pokračovacího studijního programu vzniká dnem oznámení rozhodnutí, kterým se přestup povoluje. Zápis do studia pokračovacího studijního programu se řídí článkem 7.
(10) Přestup nabývá účinnosti a žadatel se stává studentem pokračovacího studijního programu dnem zápisu do studia pokračovacího studijního programu. Den předcházející uvedenému zápisu je dnem, jehož uplynutím student přestal být studentem počátečního studijního programu a žadatel pozbyl možnost budoucího opětovného zápisu do studia počátečního studijního programu.
(11) Pro účely podmínek stanovení poplatku za delší studium a podmínek pro přiznání stipendia se doba studia v počátečním studijním programu se ode dne zápisu do studia v pokračovacím studijním programu považuje za dobu studia v pokračovacím studijním programu. Doba studia v počátečním studijním programu se rovněž započítává do maximální doby studia v pokračovacím studijním programu a doba přerušení studia v počátečním studijním programu se započítává do maximální doby přerušení studia v pokračovacím studijním programu.
(12) Pokud je žadatel členem samosprávného orgánu fakulty, pak přestupem do studijního programu na jiné fakultě toto členství zaniká. Přestupem do studijního programu na stejné fakultě členství v samosprávném orgánu fakulty nezaniká.
(1) Dnem řádného ukončení studia v bakalářském a magisterském studijním programu je den, kdy student úspěšně vykonal státní závěrečnou zkoušku předepsanou na závěr studia nebo její poslední část.
(2) Dokladem o řádném ukončení studia a o získání akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
(1) Student, který hodlá zanechat studia podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona, oznámí tuto skutečnost v písemném prohlášení adresovaném děkanovi. Může tak učinit kdykoliv během studia.
(2) Student si může vyžádat doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu.
(1) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona), jestliže student:
a) se ve stanoveném termínu nezapíše do příslušného akademického roku a do pěti pracovních dnů od tohoto termínu se neomluví a nepožádá o náhradní termín zápisu nebo o přerušení studia, nebo děkan rozhodne, že se jeho žádosti nevyhovuje podle čl. 7 odst. 7,
b) se nedostavil k opětovnému zápisu do studia do pěti pracovních dnů po ukončení přerušení studia a nepožádal o jiný termín opětovného zápisu nebo nepožádal o prodloužení přerušení studia podle čl. 30 odst. 13 nebo jeho žádost nebyla kladně vyřízena,
c) neprovedl ve stanoveném termínu a předepsaným způsobem předběžný zápis předmětů podle čl. 8 a nepožádal o jeho prominutí do pěti dnů po skončení předepsaného termínu předběžného zápisu předmětů nebo děkan rozhodnul, že se jeho žádosti o prominutí nevyhovuje podle čl. 8 odst. 8,
d) nesplnil podmínky prvního semestru studia stanovené v čl. 7 odst. 3, nebo nesplnil podmínky pro postup do dalšího akademického roku stanovené v čl. 7 odst. 4,
e) nesplnil podmínky absolvování předmětu ani po jeho druhém, případně povoleném třetím zápisu podle čl. 9 odst. 10,
f) v některém bloku povinně volitelných předmětů již nemá možnost získat vlastním zaviněním předepsaný počet kreditů,
g) nesplnil podmínku odevzdání bakalářské nebo diplomové práce podle čl. 13 odst. 4 písm. b),
h) nesložil státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část v časovém limitu podle čl. 13 odst. 13 nebo v opravném termínu podle čl. 13 odst. 15,
i) student neukončil studium během maximální doby studia stanovené v čl. 10 odst. 19,
j) podmínkou přijetí ke studiu byla zdravotní způsobilost studenta a student během studia tuto způsobilost ztratil podle čl. 10 odst. 20,
k) student DSP bez závažných důvodů neplní některé části individuálního studijního plánu, nebo nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu podle čl. 18, odst. 8.
(2) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu také v případě studenta prvního semestru, který se bez závažných důvodů neúčastní výuky v prvních 7 týdnech dle harmonogramu TUL, podrobnosti stanoví směrnice rektora.
(3) Děkan z vlastního podnětu rozhodne o ukončení studia studentovi, kterému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený se studiem podle § 58 odst. 3 zákona a student tento poplatek neuhradil ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku a ani v době přerušení studia, nebo podle § 58 odst. 4 zákona a student tento poplatek neuhradil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatku a ani v době přerušení studia.
(4) Dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.
(5) Osoba, které bylo ukončeno studium, si může vyžádat doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu.
(1) Osoba vyloučená ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo § 67 zákona si může vyžádat doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu.
(1) Zpřístupňování závěrečných prací se řídí § 47b zákona a směrnicí rektora.
(2) TUL bez zbytečného odkladu nevýdělečně zpřístupňuje bakalářské, diplomové, rigorózní a disertační práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a vedoucích prací a záznamů o průběhu a výsledku obhajoby. Zpřístupnění probíhá na základě vložení elektronické verze bakalářských, diplomových, rigorózních a disertačních prací, elektronické verze posudků oponentů a hodnocení vedoucích prací, výsledků obhajoby a záznamů o průběhu obhajoby do IS/STAG a zpřístupněním databáze bakalářských, diplomových, rigorózních a disertačních prací on-line v univerzitní knihovně TUL. Posudky oponentů, hodnocení vedoucích prací a záznamy o průběhu a výsledku obhajoby jsou uloženy v souladu se Spisovým řádem TUL; podrobnosti stanoví směrnice rektora.
(3) Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě jsou též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zpřístupněny veřejnosti v místě pracoviště, kde se obhajoba bude konat.
Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části nebo státní rigorózní zkoušky nebo její částí upravuje § 47c až 47e zákona.
(1) Řízení zahájená podle dosavadního studijního a zkušebního řádu se dokončí podle tohoto studijního a zkušebního řádu. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto studijního a zkušebního řádu, zůstávají zachovány.
(2) Práva a povinnosti studentů, kteří započali své studium před účinností tohoto studijního a zkušebního řádu, se řídí tímto studijním a zkušebním řádem.
(3) Na řádné ukončení studia studenta, který se zapsal do studia studijního programu a jehož první období výuky v rámci daného studia započalo přede dnem 1. 3. 2025, se použije § 45 odst. 3, § 46 odst. 3, nebo § 47 odst. 4 zákona ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 52/2025 Sb., a příslušná ustanovení Studijního a zkušebního řádu TUL ze dne 24. dubna 2024.
(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád TUL registrovaný ministerstvem dne 24. 4. 2024 pod č.j. MSMT- 6939/2024-2.
(2) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem TUL dne 29. 7. 2025.
(3) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace ministerstvem.
(4) Tento studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dne 1. 9. 2025.
Tato webová stránka používá cookies
Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Informace o cookies.